Občas se děje, že pacienti v sanitkách objíždějí nemocnice. To se dělo i dřív, tvrdí náměstek Černý
V českých nemocnicích je v těchto dnech skoro šest tisíc pacientů s těžším průběhem nemoci covid-19 a kapacity jsou na hraně. „Systém je na konci svých možností,“ varuje náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý. Problémem je především nedostatek personálu. „Všechny rezervy jsou využívány na maximum, ať už co se týká armády, dobrovolné pomoci studentů lékařských fakult a jiných zdravotních škol nebo osob se vzděláním z Červeného kříže,“ říká.
Čtěte také
„Zatím nebyla vyhlášena pracovní povinnost pro mediky, což je jedna z dalších možností, jak navýšit počet nekvalifikovaného personálu v nemocnici. Každý systém má své limity,“ nastiňuje náměstek odpovědný za nemocniční péči Černý.
Uvádí zároveň, že počet pacientů nyní nestoupá a dokonce je vidět i náznak poklesu, což snižuje zátěž zdravotního personálu. Nehrozí tak, že by lékaři byli postaveni před dilema, komu podle stanovených etických a legislativních kritérií poskytnout péči a komu ne.
Připouští, že situace v jednotlivých krajích je rozdílná, podstatné ale je, že pro každého pacienta se našlo odpovídající lůžko – byť za cenu toho, že ho bylo nutné převézt do jiné nemocnice nebo kraje.
„Občas se děje, že pacienti v sanitkách objíždějí nemocnice. To je prostě fakt a realita, která se vyskytovala už před pandemií,“ přibližuje s tím, že v Praze za tímto účelem vznikl dispečink.
Mutace koronaviru zatím nezatěžují nemocnice
Lůžková kapacita v nemocnicích se uvolňuje jen pomalu i kvůli tomu, že v nich dále zůstávají pacienti, kteří sice již nejsou nakažliví a z epidemického hlediska jsou 20 dní po prvním pozitivním testu považovaní za uzdravené. Stále ale vyžadují nemocniční péči.
„Naprostá většina pacientů, kteří jsou s covidem hospitalizováni na JIP po dobu delší než několik týdnů, tak ještě stejně dlouho dobu zůstávají na jiných odděleních. Uzdravení v tomto smyslu znamená, že jsou vyřazeni ze systému ISIN,“ vysvětluje Černý.
Čtěte také
Riziko pro zdravotní systém představují nové nakažlivější mutace koronaviru, které se objevily ve Velké Británii, Jihoafrické republice a v Brazílii. „Zatím se nezdá, že by mutace znamenala odlišný způsob stonání. Tíže pacientů se zdá stejná jako u nezmutované formy viru,“ popisuje.
K tomu, zda jsou vládní opatření dostatečná, se Černý jako lékař nechce vyjadřovat. Jejich další zpřísňování ale podle něj nemá význam, protože většinová populace nedodržuje základní principy epidemických postupů – rozestupy a nošení ochranných pomůcek.
Osobně naopak nemá problém se znovuotevřením prvního stupně základních škol, hlavními šiřiteli nákazy jsou prý starší žáci a studenti okolo 15 let, kteří mají nejvíce sociálních kontaktů. V každém případě to ale představuje další riziko.
Očkuje se v Česku dostatečně rychle a efektivně? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
Související
-
Promořujeme se. Jen sbíráme raněné a necháváme koronavirus pustošit zemi, kritizuje imunolog Hel
„Nemáme alternativy. Musíme imunizovat a vybudovat očkovací centra, kde se budou očkovat desetitisíce občanů denně,“ vyzývá Zdeněk Hel.
-
Ředitel FN Brno: S koronavirem už se potkaly 3 miliony lidí. Britská mutace může být i závod s časem
Už i v Česku se potvrdila nová, takzvaná britská mutace koronaviru SARS-CoV-2. Máme na přípravu měsíce, jak řekl ministr zdravotnictví, nebo jen týdny?
-
‚Ještě to vydržme, prosinec ukázal, že je brzy.‘ Blížíme se rozvolňování opatření? Podle odborníků ne
Blížíme se momentu, kdy budeme moci otevřít ekonomiku? Server iROZHLAS.cz se zeptal čtyř expertů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.