Duben, noční můra socialistického řidiče. Kdy se zrodila tradice měsíce dopravní bezpečnosti?
V 70. letech minulého století si odborníci všimli, že v dubnu prudce narůstá hustota silničního provozu, a tím také stoupá riziko dopravních nehod. S příchodem jara se totiž každoročně na silnice vracejí sváteční řidiči, motorkáři a cyklisté. Proto je duben, už od roku 1973, měsícem bezpečnosti silničního provozu.
Čtěte také
Policisté, dříve příslušníci Veřejné bezpečnosti, se v tomto období poněkud intenzivněji věnovali a věnují silničním kontrolám a dopravně bezpečnostním akcím.
Měsíc bezpečnosti silničního provozu znamenal za socialismu pro mnohé řidiče noční můru. Kdo jezdil často, měl téměř jistotu, že narazí na jednu z důkladných silničních kontrol. Proto třeba majitelé starších a zubem času už notně poznamenaných automobilů raději v tomto období vůbec na silnice nevyjížděli.
Příslušníkům Veřejné bezpečnosti při silničních kontrolách zdatně sekundovali dobrovolníci z řad uvědomělých občanů s páskou „Pomocná stráž VB“ na rukávu. Kontroly byly většinou velmi zevrubné a řadě lidí za volantem připomínali šikanu.
Rozvoj v 60. letech
Příslušníka Veřejné bezpečnosti totiž vnímala většina řidičů před listopadem 1989 poněkud jinak, jen ne jako orgán, který by jim měl pomáhat a chránit je. Dlužno podotknout, že si to většinou nemysleli ani samotní muži zákona.
Čtěte také
V tehdejším policejním státě byli i dopravní strážníci nedílnou součástí celého systému zákazů a příkazů, ve kterém řadoví občané v dobách reálného socialismu museli žít.
Počet vozidel na silnicích tehdejšího Československa se začal poměrně prudce zvyšovat od konce 60. let a za několik roků dosáhl na tu dobu nebývalých rozměrů. Navíc kromě řidičů svědomitých do aut v čím dál větším počtu usedali i tzv. suverénní mistři volantu, kterým ohleduplnost a kázeň na silnicích nic neříkaly.
Hlavně jejich vinou, a také neutěšeným stavem silniční sítě narůstal i počet dopravních nehod, což začínal být problém. Jednou z jejich nejčastějších příčin byla, a dodnes stále je, nepřiměřená rychlost.
Pozor, zákruta!
Vyhledávaným průvodcem všech motoristů, ale nejen jejich a nejen v dubnu, byl populární rozhlasový magazín Pozor, zákruta! Pořad se poprvé vysílal 14. dubna 1962 z Bratislavy jako týdeník na slovenském národním okruhu. Postupem času si ho mohli i čeští posluchači naladit denně, vždy od 13 hodin, na federální rozhlasové stanici Hvězda.
Čtěte také
Pozor, zákruta! byl pořad, který se snažil působit na účastníky silničního provozu hlavně preventivně, a kromě užitečných rad jim cestu zpříjemňoval také kvalitními domácími i zahraničními písničkami. Po rozpadu federace zůstala Zákruta v programu Slovenského rozhlasu a i dnes si ji posluchači na Slovensku můžou naladit.
Dalším rozhlasovým fenoménem, který pomáhá řidičům každý den už pěknou řádku let, je Zelená vlna. Její populární znělka a první dopravní informace zazněly v éteru poprvé v neděli 29. září 1974. Od toho dne přinášel Československý rozhlas ve spolupráci s Veřejnou bezpečností pravidelné vysílání oblastní Zelené vlny, nejprve z Prahy a Středočeského kraje.
Dopravní informace postupem času obsáhly situaci z celé země a rozšířily se na celostátní rozhlasový okruh. Zelená vlna se stala natolik oblíbeným rozhlasovým pořadem, že o ní kdysi vznikl nejen celovečerní film, ale i písnička autorů Vladimíra Zahradníčka a Ivana Kaplana v podání Luďka Soboty.
Poslechněte si celý Archiv Plus, který se věnuje nejen automobilismu a bezpečnosti na silnicích.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka


