Jaro 1956. Pád Alexeje Čepičky jako jediný výsledek „odhalení kultu osobnosti“
Jaro roku 1956 bylo horké: v únoru se nejvyšší českoslovenští komunističtí představitelé v Moskvě dozvěděli, že Stalin byl zločinec. O měsíc později to sdělili svým nejbližším v Praze a nakonec celému národu. Začalo se o tom mluvit a výsledkem byl politický pád muže, který byl téměř symbolem stalinismu u nás – Alexeje Čepičky.
Čtěte také
Představitelé Komunistické strany Československa se na jaře 1956 sešli hned třikrát, aby se zabývali důsledky odhalení kultu Stalinovy osobnosti: koncem března, koncem dubna a v polovině června.
Zatímco obyčejným lidem se prostým konstatováním toho, že Stalin byl zločinec a jeho krutovláda stála životy miliony lidí, velmi ulevilo, samo vedení komunistické strany se snažilo uhájit pozice.
Čepičkův pád
Jediným zřetelným výsledkem odhalení kultu osobnosti byl pád ministra národní obrany Alexeje Čepičky.
„Jeho obětováním se mělo dokázat, že vedení bere kritiku vážně a je ochotno tnout do vlastních řad. Jako Gottwaldův zeť měl Čepička výsadní postavení a obrovské možnosti, protože rozpočet armády výrazně vzrostl. V armádě si navíc pěstoval kult osobnosti. Byl mladší než zbytek Gottwaldovy garnitury, která ho nikdy zcela nepřijala a do určité míry se ho bála,“ říká Zdeněk Doskočil.
Vedení KSČ ale odolalo snahám svolat mimořádný sjezd a v červnu 1956 mohlo prohlásit diskusi o kultu osobnosti za ukončenou.
První proudové letadlo
Přesto na všech jednáních byly proneseny zajímavé projevy. Třeba předseda Národního shromáždění Zdeněk Fierlinger na svou dobu velmi odvážně hovořil o poválečném vysídlení českých Němců, jehož zpochybňování bylo až do pádu komunistického režimu naprostým tabu.
Praha si na jaře 1956 užila i jednu technickou novinku: v červnu přistálo na letišti v Ruzyni poprvé také proudové dopravní letadlo.
Sovětské Tu-104 Československé aerolinie o rok později nasadily na své linky a staly se tak druhou leteckou společností na světě, která měla stabilně ve flotile proudové letadlo. V rozhlasovém vysílání o prvním přistání Tu-104 v Praze hovořil Zdeněk Nejedlý.
Tisíce kin
A ještě jedna zajímavost z rozhlasového vysílání z jara 1956. V pořadu o kulturním životě v tehdejším Československu se hovořilo o tom, že v Čechách a na Slovensku bylo tehdy 3500 kin. Pro srovnání, nyní jich je v České republice asi 650, na Slovensku 120.
Čtěte také
„Síť kin v té době byla v Československu opravdu hustá a 50. léta byla érou rekordní návštěvnosti. Protože domácí filmová produkce byla slabá, točilo se 15 až 20 filmů ročně, tak i méně povedené snímky měly vysokou návštěvnost. Lidé prostě neměli na výběr a nejevili zájem o filmy sovětské. Od poloviny 50. let přibývaly v distribuci i západní filmy, převážně francouzské, italské a západoněmecké,“ dodává Zdeněk Doskočil.
Další zajímavé ukázky z rozhlasového vysílání od dubna do června 1956 uslyšíte v Archivu Plus.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
