Léto 1993. Před třiceti lety zdražila Škoda Favorit a v Rusku došly peníze
Léto roku 1993 bylo prvním létem samostatné České republiky. Zatímco rozhlasovému zpravodajství ze světa dominovaly informace o válce v bývalé Jugoslávii, zprávy z domova byly podstatně pestřejší. O zajímavé dění nebyla nouze.
Asi klíčovou událostí zdánlivě „okurkové“ sezony byl zákon o protiprávnosti komunistického režimu, který především zrušil u některých skutků, jejichž prošetření bránil minulý systém, promlčecí dobu z období od 25. února 1948 do 29. prosince 1989.
Čtěte také
Po celé léto poslanci bouřlivě diskutovali o tom, zda tento zákon umožní postavení komunistické strany mimo zákon, kdo z vrcholných představitelů režimu před rokem 1989 by mohl být souzen a za co, a také jak se zákon dotkne kdysi řadových členů komunistické strany.
Jak už tomu bývá, nic se nejí tak horké, jak se to uvaří: hysterické výkřiky některých komunistických poslanců o tom, kam všude se odvolají, aby zákon zrušili, byly zbytečné, stejně jako naděje některých předlistopadových odbojářů, že komunistická strana bude zakázána.
Překvapivě smířlivě 25. srpna 1993 hovořil v poslanecké sněmovně o tomto zákonu Václav Benda (KDS), když řekl, že nemá smysl zakazovat činnost KSČM: „Komunisté nejsou naši přátelé, ale vážní protivníci,“ dodal nakonec. Prorocká slova: dlouholetý polistopadový „boj“ proti komunismu skončil výrazným příklonem nemalé části společnosti k populismu jakéhokoli ražení.
Výměna bankovek v Rusku
Čtěte také
V tom létě 1993 se v rozhlasovém zpravodajství řešily hodně také ceny Škody Favorit, nejlevnějšího nového auta u nás, které zdražily o osm procent a základní cena začínala na 171100 Kč – to vše v době, kdy průměrná mzda byla 5900 Kč.
Tématem byly nekonečné anonymní telefonáty o bombách na Václavském náměstí, volba Lubomíra Voleníka do funkce prvního prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, o údajných zdravotních potížích českých vojáků nasazených během války v Perském zálivu nebo o výskytu neznámé kočkovité šelmy na Děčínsku.
Zahraniční zpravodajství kromě zmíněné války v bývalé Jugoslávii plnily především informace z Ruska. Prezident Boris Jelcin měl plná ruce práce: nejprve ruští poslanci odhlasovali, že ukrajinský Sevastopol je „ruským vlastnictvím“.
Čtěte také
Jelcin vzápětí toto prohlášení odsoudil, stejně jako další země světa, které trvaly na integritě Ukrajiny. Rada bezpečnosti OSN prohlásila výrok ruského parlamentu za „neúčinný“. Vzápětí začala v Rusku plánovaná výměna bankovek. Staré sovětské se měnily za nové ruské. Při pověstném ruském „smyslu“ pro pořádek a organizaci se už první den po zahájení prakticky zhroutil obchod v celé zemi.
Nových bankovek bylo málo, drobné peníze nebyly vůbec, takže městská hromadná doprava jezdila bezplatně a v obchodech bylo běžné, že místo peněz dostávali lidé při nákupu při rozměňování nazpátek zboží místo hotovosti. To, že se v Moskvě objevilo v těch dnech několik případů cholery (11. srpna 1993), byla už jen okrajová záležitost.
Další zajímavé nahrávky z domova i ze světa z léta 1993 uslyšíte v pořadu Archiv Plus.
Související
-
Škodománie aneb Jak se v Mladé Boleslavi začala vyrábět auta
Populár, Favorit, Rapid, Superb – tato a mnohá jiná jména patří neodmyslitelně k historii největší české automobilky Škody Mladá Boleslav.
-
Děti Charty: S vaším otcem je aspoň sranda. Příběh Marka Bendy
V bytě rodiny Bendových na pražském Karlově náměstí probíhala zásadní setkávání lidí z disentu, byl také útočištěm pro podobně smýšlející „mimopražské“, kteří si ta...