Psycholožka Portešová: Vyšší IQ u dětí neznamená větší nadání. Indikátorem může být spíše zvídavost

Portešová se o nadání dětí začala zajímat při studiích psychologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. „Měli jsme si vybrat diplomové téma a já jsem běžela za panem profesorem Švancarou s tím, že chci zkoumat vztah matematického a hudebního nadání. A když jsem tam doběhla, bylo mi sděleno, že téma už je bohužel obsazeno, takže jsem musela zvolit jiné,“ vzpomíná Portešová.

Čtěte také

Jak se žije s IQ přes 140? Eliáš přednáší o myslivosti a rád rybaří

„Každopádně mě to nepustilo a když jsem pokračovala na doktorské studium a hledala své téma, tak už to bylo jasné. Hned jsem si zvolila téma dvojvýjimečnosti a perfekcionismu nadaných dětí,“ dodává.

V době kdy se nadání dětí začínalo zkoumat, bylo většinou spojované s IQ. „Jakmile mělo dítě IQ 130, tak bylo nadané, a jakmile mělo 129, tak nadané nebylo. Dneska víme, že tento přístup prostě není správný. Dnes nás u dítěte mnohem víc zajímá, jaký je unikátní profil jeho schopností. To nám řekne mnohem víc o tom, jak ho dále optimálně vzdělávat,“ vysvětluje psycholožka.

Jak poznat nadané dítě?

„Neexistuje žádný seznam nějakých typických charakteristik, které bychom si mohli odškrtnout a na základě toho říct: ano, mám nadané dítě. Ale jednou charakteristikou je třeba zvídavost. Když se to dítě se ptá na otázky, které ostatní děti v jeho věku nenapadají. V ten moment si rodiče všímají, že to dítě je prostě jiné než ostatní děti a začnou si všímat další charakteristik,“ říká Portešová.

Čtěte také

Říci, zda někdo trpí autismem, je velmi náročné. Nechme to na odbornících, kteří dítě otestují

Mezi ty může patřit například časný rozvoj řeči, časný zájem o čísla a písmena, časné čtenářství a rozvoj abstraktního a vizuálně prostorového myšlení. 

Podle Šárky Portešové je v Česku množství nadaných dětí stejné jako kdekoli jinde na světě. Víme ale pouze o zlomku. „Obecně vycházíme z Gaussovy křivky, bavíme se zhruba o třech procentech populace a víme zhruba o 0,3 procenta. To znamená, že jsou tu tisíce nadaných dětí, které nejsou identifikovány. Což si myslím, že je opravdu velká škoda,“ míní psycholožka.

Tento problém se snaží změnit i vývojem nového nástroje identifikace nadaných dětí.„Společně s kolegy Michalem Jabůrkem a Ondřejem Strakou jsme dali dohromady tým a začali jsme vymýšlet systém, který by byl rychlý, plošný a zábavný,“ říká Portešová.

Čtěte také

Nadání neznamená, že dítě zvládne cokoliv. Žáci i jejich třídy potřebují emoční a sociální podporu

„Začali jsme vymýšlet diagnostické hry. Funguje to tak, že dítě si sedne k počítači, je tam nějaký úvodní příběh, který ho vtáhne do děje, a v ten moment se spustí hra. Dítě řeší zábavné úlohy, které jsou do hry integrovány, sbírá body a my jsme po necelé hodině schopni jeho schopnosti dobře změřit. Informace o tom, jak na tom dítě je, potom můžeme poskytnout škole nebo rodičům,“ dodává.

Jaké byly začátky Národního centra podpory nadání Invenio? Lze nadané dítě identifikovat už v mateřské škole? A co ukazují nejnovější poznatky ohledně podpory nadaných dětí? Poslechněte si celý díl pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus. Audio je nahoře v článku.