Unikátem Pražského jara bude multimediální spojení opery, dirigentství a herectví v osobě Barbary Hannigan, láká umělecký ředitel Třeštík
Za měsíc začne největší tuzemský festival klasické hudby Pražské jaro. „Jedním z hlavních témat letos jsou velké vokálně-instrumentální skladby, což se odvíjí od osobnosti Barbary Hannigan, která je rezidenční umělkyní a na všech koncertech bude zpívat,“ říká umělecký ředitel festivalu Josef Třeštík.
Letošní hlavní hostka Barbara Hannigan je přitom pro Třeštíka splněným dramaturgickým snem, k němuž směřoval posledních sedm let.
Čtěte také
„Na pohovoru se mě tenkrát zeptali, koho bych chtěl na Pražské jaro pozvat. A já jsem řekl, že bych stál o to, aby přijela Barbara Hannigan, což je kanadská zpěvačka a dirigentka, která do té doby v Čechách vystoupila jenom jednou,“ vzpomíná.
Důvod, proč na festival přijíždí až po letech, kdy Třeštík dramaturgii festivalu vede, spočívá v organizaci velkých mezinárodních koncertů a akcí, jejichž obsazení se domlouvá až pět let dopředu. Na festivalu se českým divákům představí ve čtyřech velkých a dvou komorních koncertech.
„Vystoupí se skvělým francouzským klavíristou Bertrandem Chamayou, se kterým uvede cyklus Písně nebe a země Oliviera Messiaena. Představí také poměrně novou skladbu od Johna Zorna, což je americký multiinstrumentalista a skladatel na pomezí jazzu a klasické hudby,“ zve Třeštík posluchače. „Pak vystoupí se souborem Belcea Quartet, což je jeden z nejlepších smyčcových kvartetů současnosti. Diváci ji také uvidí na dvou koncertech s Českou filharmonií.“
Čtěte také
Unikátním zážitkem bude zejména ztvárnění opery Lidský hlas skladatele Francise Poulenca a básníka Jeana Cocteaua.
„Je to nejméně obvyklý projekt, jaký letos na festivalu máme. Obsahem opery je jediný telefonní hovor, ve kterém se hlavní postava rozchází s mužem,“ avizuje Třeštík. „Je to jejich poslední, poslední telefonát a nikdy ho nevidíme. Jenže Barbara Hannigan současně zpívá jedinou roli, diriguje Českou filharmonii a ještě ji při tom kamery snímají, svou tváří i tělem hraje, a to se promítá živě nad orchestr.“
Vybrat si ty nejlepší
Umělecké vedení Pražského jara přitom není Třeštíkovou první zkušeností s dramaturgickým vedením hudebního souboru. Předtím působil jako dlouholetý hudební redaktor stanice Vltava, posléze dramaturg Symfonického orchestru Českého rozhlasu.
Čtěte také
„Byla to pro mě zajímavá příležitost, protože v té době jsem byl trošku frustrovaný tím, jak občas koncerty klasické hudby v Praze vypadají – míněno dramaturgií, ne po té kvalitě,“ popisuje. „A můj přístup byl, kromě ustáleného repertoáru, i hrát současnou hudbu, oslovovat autory, kteří pro orchestr napíšou novou skladbu, ale také velmi pečlivě vybírat historické skladby, které se tolik nehrají. Připadal jsem si jako kritik toho, co se u nás hraje, a najednou jsem dostal možnost to ovlivňovat. Bavilo mě to a našel jsem v tom smysl.“
K tomuto úkolu ho téměř předurčilo skladatelské vzdělání, přehled o hudebním provozu u nás i v zahraničí, a také rozsáhlý zájem o různé hudební styly.
„Vždycky jsem si pořizoval CD hudby od renesance až po současnou a zpětně si říkám, že už to byla nějaká příprava a že mi bylo určeno být dramaturgem nebo uměleckým šéfem festivalu víc, než být skladatelem,“ směje se Třeštík.
Důraz na současnou hudbu je přitom jedním z jeho hlavních témat a také přínos pro Pražské jaro.
Čtěte také
„Současná hudba by měla být součástí profilu toho, co orchestr dělá, ale neznamená to, že to je hlavní akcent, vždycky je to o vyvažování. V orchestru také mají velkou roli dirigenti, kteří koncerty řídí, a čím slavnější a významnější dirigent, tím méně si do toho nechá mluvit,“ konstatuje. „Na Pražském jaru nemáme žádné stálé těleso a na každý ročník zveme úplně od začátku orchestry, jednotlivé hudebníky i komorní soubory z celého světa. Tam to zase člověk může stavět tak, že si vybírá ty, kteří hrají nejlépe.“
Je slovní spojení „klasická hudba“ správné? Jaké předpoklady musí mít dramaturg hudebních festivalů? A jaké ambice v hudebním světě si Třeštík ještě nesplnil? Poslechněte si záznam celého rozhovoru. Moderuje Ondřej Konrád.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
