Také brouci vědí, co je pravá a levá. U asijských listokazů to ovlivňuje výběr partnera

„Feromonů, které se hodí pro chemickou komunikaci, je velmi málo nebo se vylučují v malém množství. Lišit se můžou právě v tom, jak jsou prostorově uspořádané,“ upozorňuje entomolog Petr Šípek.

Čtěte také

Myši odhánějí nápadníky feromonem, který voní jako banány. Chrání tak potomstvo

Právě odlišnostmi ve feromonech evoluce zajišťuje, aby se spolu nekřížily protějšky, které k sobě nepatří. „Mluvíme o místech, kde žije několik příbuzných druhů a musí se mezi sebou rozpoznat,“ dodává vědec.

„Představme si to jako dveře, které se otevírají doleva nebo doprava,“ nabízí další přirovnání půdní biolog Ladislav Miko. Stejná forma feromonu samečky jednoho druhu přitahuje, jiného odrazuje.

Zatáčky roztočů

U členovců, na rozdíl třeba od lidí nebo šimpanzů, se nedá mluvit o levorukosti nebo pravorukosti, ale tendence preferovat jednu stranu je u nich patrná rovněž.

Čtěte také

Klíšťata a roztoči jsou blízcí příbuzní

„Vnímají různé formy molekul nebo z jaké strany je světlo, to se týká nejen brouků, ale třeba i včel,“ říká entomolog Petr Šípek.

„Otázkou je, zda právě tento mechanismus nemohl vést ke vzniku nových druhů,“ uvažuje student biologie Daniel Čičovský.

„Jsou druhy roztočů, které pravidelně zatáčejí buď jen na levou nebo na pravou stranu,“ popisuje ze své výzkumné zkušenosti půdní biolog Ladislav Miko.

Feromonové lapáky

Asijští listokazi, kteří byli předmětem studie, působí velké hospodářské škody. Se znalostí způsobu, jak u škůdců funguje feromonová komunikace, přitom už pracují výrobci. 

Půdní biolog Ladislav Miko, entomolog Petr Šípek, student Daniel Čičovský a moderátorka Martina Mašková|foto:Martina Mašková, Český rozhlas

„Buď se to používá na fermonové lapáky, nebo jde o takové množství feromonu, že samci hmyzu jsou jím zahlceni a nejsou schopni najít samičku,“ popisuje Petr Šípek.

V poslední době se živě diskutuje například o invazním listokazovi zvaném Popilia japonica. Ten se šíří po Evropě, problémy s ním měli například už v Itálii či Belgii a dá se čekat, že pronikne i do Česka. 

„Připravujeme feromon, který mu znemožní se rozmnožovat. To je jedna z mála cest, jak invazi zabránit,“ říká Ladislav Miko.

Můžou být brouci leváci či praváci? Jak si navzájem pomáhají bezový keř a jeho opylovač? Dokáže věda ochránit americké jasany před jejich škůdci?  Poslechněte si celou Laboratoř Moderuje Martina Mašková. Debatují biologové Petr Šípek a Ladislav Miko a student Daniel Číčovský.