Myši odhánějí nápadníky feromonem, který voní jako banány. Chrání tak potomstvo
Vědci z McGillovy univerzity v Montrealu zjistili, že samečci myší, zvláště ti, kteří se ještě nespářeli, pociťují stres v blízkosti březí nebo kojící samičky. Od kontaktu je odrazuje vůně feromonu, který samičky vypouštějí. Článek vyšel v časopise Science Advances.
Čtěte také
Z moči březích nebo těhotných myších samiček cítí samečci látku, která připomíná vůni banánů. Jde o negativní feromonový signál, aby se od samičky drželi dál.
Repelentní účinek této látky u myší se autorům studie podařilo experimentálně prokázat. „Stejná látka od banánů odpuzuje hmyz,“ vysvětluje souvislost zoolog a odborník na myši Pavel Stopka.
Může sloužit jako ochrana před infanticidou, záměrným usmrcením mláďat samci téhož druhu, které je v živočišné říši poměrně častou záležitostí.
Signály vysílané od samiček k samečkům neměli vědci doteď tak probádané. Nevylučují ale podobnou signalizaci u člověka.
„Vidíme to i u žen. Když jsou těhotné, mají jiný pachový profil,“ vysvětluje Jan Havlíček, etolog a odborník na čichovou komunikaci.
V minulosti s kolegy zkoumal pokles testosteronu u mužů v přítomnosti těhotných žen. Hladina takzvaně mužského hormonu klesá i nastávajícím otcům.
Lék na bolest
Kanadští vědci tvrdí, že látky přítomné v myší moči můžou mít i analgetické účinky, tedy dokážou tišit bolest. „V moči jsou ale v mnohem nižších koncentracích – a na tom závisí, jak látku vnímáme,“ oponuje Jan Havlíček.
Čtěte také
S námitkou vůči hypotéze autorů studie souhlasí i Pavel Stopka. „V deseti mikrolitrech myší moči je přibližně 2 tisíce látek – spousta terpenoidů, stovky aldehydů a alkoholů,“ vypočítává vědec.
Jedná se podle něj hlavně o produkty bakterií, které je používají, když koordinují své aktivity. Každý z nich má přitom nějaký účinek. Vědci upozorňují, že účinky chemikálií se v lidských tělech obvykle kombinují.
Výroba parfémů
Chemická signalizace v živočišné říši zajímá pochopitelně i komerční sféru, zvláště pak výrobce parfémů.
Čtěte také
„Je to obrovský průmysl, v němž lidé přemýšlejí, zda do parfému přidat pižmo z norka nebo moč slona, ale ve skutečnosti z toho fungují jen některé účinné látky. Například ty v moči slona voní jako citrón,“ popisuje Stopka.
„Stovky až tisíce látek fungují jen v některých kombinacích – za to v roce 2004 dostali Nobelovu cenu Linda B.Buck a Richard Axel,“ připomíná vědec.
Poslechněte si celou Laboratoř o tom, proč se samečci myší bojí vůně moči i banánů, jak úprava genů mění společenskost křečků, a jak rychle myš dokáže utéct před nebezpečím. Debatují zoolog Pavel Stopka, etolog Jan Havlíček a herečka Jana Stryková.
Související
-
Trendy v ptačí architektuře? Jednodušší hnízdo bez střechy, zjistili vědci
Kolem 30 procent ptačích druhů staví hnízda se střechou. Nová studie ale dokládá, že ptáci s jednoduššími hnízdy bez střechy na tom můžou být z dlouhodobého hlediska lépe.
-
Lidská DNA se umí sbalit z metrové velikosti na mikrometry. Vědci to sledovali ve 3D
Jihokorejští vědci odhalili, jak se balí lidská DNA. V trojrozměrném obrazu sledovali, jak se metrové vlákno skládá do struktury o rozměrech v řádu mikrometrů.
-
Mravenci si s výživou předávají také informace, zjistili vědci
Mravenci mají dva žaludky. V jednom zpracovávají potravu a ve druhém ukládají tekutiny, které sdílejí s dalšími mravenci v kolonii. Ty mají výživnou i informační hodnotu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.