Porodnost hrobaříků řídí “chytrá chemie”

9. květen 2016

Největší audioportál na českém internetu

Hrobařík malý | Foto: licence Creative Commons Attribution-Noncommercial-Share Alike 3.0, Romana Plačková

Jak vypadá rodinná idyla u hrobaříků? Dokážou vědci vzkřísit pratura? Dal by se sestavit alergický "horoskop"? Debatují vědci Jan Pačes a Evžen Kůs s herci Petrou Špindlerovou a Lumírem Olšovským. Moderuje Martina Mašková.

Hrobaříci hledají mršiny ptáků a hlodavců, zahrabou je a využívají k potravě a hnízdění. Vědci potvrzují, že jsou to vzorní rodiče.

Trvá třeba osm hodin, než si brouci z mršiny udělají domov, kdy do ní nakladou vajíčka. Když se z vajíček vylíhnou larvy, oba rodiče se o ně starají.

Z nové studie německých vědců plyne, že samičky hrobaříků dokážou po tu dobu přerušit rozmnožování. Rodičovství totiž znamená pro hrobaříky velký výdej energie.

Čtyřdenní pauza

Samička dává samečkovi chemickým signálem najevo, že má přednost potomstvo. Ten jí pak s péčí o larvy pomáhá.

“Část prefabrikátu, ze kterého vyrábí juvenilní hormon, si samička nechá pro sebe, druhou dá najevo samečkovi, že teď má utrum,” přibližuje situaci v domácnosti hrobaříků molekulární genetik Jan Pačes.

Vědci zkoumali, jak se samička zachová, když jí larvy vzaly, zjistily, že se tím nedala “vykolejit” a vrátila se k rozmnožování.

Předávka genů

V přírodě mnohdy o páření rozhodují nejen chemické signály, ale i touha předat vlastní geny.

U velkých obratlovců se to nám lidem někdy může jevit příliš krutě, o čemž svědčí příklad divokých koní.

“Když přijde nový pán harému, zabije všechna narozená hříbata, aby všechno potomstvo bylo jeho,” vysvětluje zoolog Evžen Kůs.

Jde ale o přirozenou ochranu před přemnožením stáda. Také samci medvědů ve volné přírodě můžou mládě zabít, samice pak přestane kojit a přechází do říje.

autor: mam