Jak se dají určit ptáci migrující ve tmě? Vědcům a dobrovolníkům pomáhá i termovize

„Je to volání, jsou to kontaktní hlasy, varovné hlasy nebo třeba žadonění mláďat o potravu,“ popisuje vokalizaci Tereza Petrusková, bioložka zaměřená na ekologii a akustiku ptáků.

„Během migrace sice některé druhy zpívají, ale nikoliv v noci. Málokdo zpívá v noci, i když slavík a řada dalších zpívá za tmy,“ dodává.

Ornitolog Zdeněk Vermouzek, studentka Martina Pellantová, bioložka Tereza Petrusková, moderátorka Martina Mašková|foto:Martina Mašková, Český rozhlas

Týmová práce

Vědci a dobrovolníci z New Jersey do pokusu zařadili také termovizi, aby ptáky lépe viděli proti obloze.

Čtěte také

Ptáků žije na světě nejméně 50 miliard. Rekord drží vrabci, špačci a vlaštovky

Ornitologie je  především týmová práce. Vědci upozorňují, že je třeba, aby se na podobném monitoringu podíleli nejméně dva lidé, jeden používá termovizi a svítí a druhý snímkuje.

„Pokud mám ptáka vyfotit najisto, nesmím ho mít víc jak 100 metrů vysoko, což je výška, v jaké běžně táhnou ptáci i u nás,“ uvažuje ornitolog Zdeněk Vermouzek.

Americká databáze obsahuje ale snímky migrujících ptáků zvládla občas pořídit i ve vyšších polohách, zhruba do 300 metrů.

Potíže predátora

Noční migrace ptáků má oprávněné důvody. Ptáci se nemusí tolik bát, že je něco uloví.

„Predátor to má za tmy přinejmenším hodně ztížené. Navíc když ptáci migrují v podmínkách, kde je teplo, můžou se přehřívat. Ale také může být přes den větrno,“ poukazuje na výhody nočního tahu Petrusková.

Badatelé upozorňují, že metodika se hodí spíš pro malé druhy ptáků. Velcí plachtaři jako jsou čápi nebo orli migrují ve dne. „Potřebují denní stoupavé proudy, které jim pomáhají šetřit síly,“ podotýká Vermouzek.

Jak rozpoznat ptáky migrující ve tmě? Co příspívá k přežití ptáků cestujících do severní Ameriky? Kde může ptáky ohrozit oheň? Poslechněte si celou Laboratoř. Moderuje Martina Mašková. Debatují ornitolog Zdeněk Vermouzek, ekoložka Tereza Petrusková a studentka Martina Pelantová.