Vědci simulovali život na Marsu. Klíčové molekuly by tam mohly přežít i 50 milionů let

„Aminokyseliny vznikají chemickými reakcemi i všude možně jinde ve vesmíru,“ dokresluje situaci syntetická bioložka a biochemička Klára Hlouchová, která zkoumala podobné otázky v NASA Astrobiology Institute.

„Před pár lety byly detekovány dokonce přímo z asteroidů, ze vzorků, které jsme získali z asteroidů Bennu a Ryugu,“ připomíná badatelka a nositelka ceny Neuron.

50 milionů let

Při simulaci života na Marsu se aktuální výzkum zaměřil na to, zda by tam aminokyseliny dokázaly vydržet kosmické záření. Vědci došli k tomu, že by déle vydržely v ledu než v půdě.

Aminokyseliny mají většinou dvě formy, které se k sobě prostorově vztahují jako zrcadlové obrazy. „Je to jako pravá a levá rukavice,“ přibližuje situaci biochemik Jan Konvalinka.

„Život využívá primárně jednu z nich,“ dodává Simon Pšenička, student biochemie, který se chystá v tomto oboru bádat v  Japonsku. Peptidová vazba, která drží aminokyseliny při sobě, podle něj mohla vydržet 50 milionů let.

Korálky z proteinů

Klára Hlouchová se svým týmem zjistila, že život využívá 20 aminokyselin, i když na řadu funkcí by si vystačil s menším počtem. 

Čtěte také

Střet s infekcí z vesmíru by naší imunitě dělal potíže, varují vědci

„Co je pro nás ohromně zajímavé, je nález třeba aminokyselin, které se nějak odlišují od našeho života, jak ho známe tady,“ říká vědkyně.

Šanci, že uvidíme aminokyseliny z Marsu, považuje ale za malou. Jan Konvalinka aminokyseliny přirovnává k malým korálkům, které se musí složit do velkých celků.

„Ani proteiny ještě nejsou život, k tomu se přidají nukleové kyseliny a musí to být celé v obalu,“ upozorňuje Jan Konvalinka.

Tuky ve vzorcích

Výzkum brzdí také to, že se z marsovských misí zatím nedaří dovézt žádný nadějný materiál. Vzorek se například zahřeje od vrtné soupravy, aminokyseliny pak nejsou k rozpoznání.

„Zajímalo by mě, zda by se na Marsu našly stavební části nukleových kyselin,“ poukazuje Konvalinka na teorii takzvaného RNA světa, tedy že u počátků života byly i ony.

„Kdybychom našli v těch vzorcích lipidy, byla by to určitě dobrá známka toho, že v tom vzorku byl nějaký život, ať už by šlo o kontaminaci, anebo opravdu mimozemský život,“ poznamenává Simon Pšenička.

Mohly v pravěku pod ledem na Marsu žít bakterie? Dokážou nám střevní bakterie přestavět imunitu? Jaký dosud neznámý hráč dokáže přimět tělo ke spalování tuků? Poslechněte si celou Laboratoř. Moderuje Martina Mašková. Debatují biochemici Jan Konvalinka a Klára Hlouchová a student Simon Pšenička. Moderuje Martina Mašková.