Ropný šok je nejspíš jen krátkodobý. Nejhorší scénář je, že lidé teď uzavřou peněženky, soudí Horská
Hormuzský průliv je stále zablokovaný. V důsledku války proti Íránu klesla přeprava tímto uzlem světového obchodu o 90 procent, a to drží ceny klíčových komodit vysoko nad normálem. „Svět je celkově propojený a i tak malá část země jako Hormuzský průliv může způsobit velké potíže světové ekonomice. Je to ukázka toho, že světové ekonomiky musí být lépe připraveny na podobné šoky,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
„Tento šok je zase energetický, což nám sahá do peněženek. A to je velmi citlivá záležitost, protože nejhorší, co by mohlo nastat, je, že by domácnosti začaly panikařit, jako během první energetické krize po útoku na Ukrajinu, kdy lidé v obavě zavřeli peněženky a dostali ekonomiku na kolena,“ obává se Horská. „Doufám, že to nenastane, protože nejpravděpodobnější scénář je, že procházíme krátkodobým šokem, který by se měl uklidnit.“
Čtěte také
V porovnání s rokem 2022 nás ropná krize také zasáhla v příznivější ekonomické situaci – inflace zůstávala dlouhodobě na nižších hodnotách, ceny energií klesaly a ekonomika rostla.
Valná část firem a domácností se také předchozí energetickou krizí poučila a zafixovala si ceny energií, což přispěje k rozmělnění negativních finančních dopadů. Nejvíce tak na zdražování ropy doplatí řidiči a dopravci.
„Nejvíce ropy – 90 procent – se spotřebovává v dopravě, proto je tam přímý vliv cenových šoků. Až sekundárně dopadají na energie, různé čpavky, hnojiva,“ vysvětluje Horská a pokračuje:
„V černém scénáři očekáváme dopad na inflaci až v roce 2027 kvůli postupnému zdražování energií. Pokud se vyřeší průchodnost Hormuzského průlivu, bude dopad krátkodobý a budou ho muset přežvýkat především řidiči, protože primární dopad už teď vidíme na čerpacích stanicích.“
Riziko stagflace
K uklidnění trhu naopak přispívají strategické rezervy. Cena ropy proto klesla i po vyjádření Mezinárodní agentury pro energii (IEA) o tom, že je připravena uvolňovat další stovky milionů barelů, aby zabránila rozvoji ropné krize.
Čtěte také
„Důležité, je, že máme velkou ochotu klíčových ekonomik světa spolupracovat. To má finanční trh rád,“ uklidňuje Horská. „Koordinovaná spolupráce je skvělá v tom, že se státy snaží najít cesty, jak klíčové strategické suroviny, a to nejenom ropu a plyn, dostat ze zálivu.“
Naopak na domácí úrovni je podle ní s řešením situace potřeba počkat, aby nedošlo k tomu, že bychom na šok reagovali dalším šokem. Z toho důvodu by se přikláněla k odmítavému postoji vlády ke snižování spotřební daně na pohonné hmoty.
Vyčkat s rozhodováním na vývoj situace by podle ní měly i centrální banky.
Čtěte také
„Pokud začnou růst marže, začnou růst inflační očekávání a začne se zvyšovat cena pohonných hmot a energie víc, než by odpovídalo ropnému šoku, budou centrální banky reagovat vyššími úrokovými sazbami,“ avizuje Horská.
„Naopak pokud inflační očekávání neporostou, centrální banky nebudou nic nedělat, aby ekonomiku nepoškodily, protože se bavíme o energetickém šoku a takzvaném riziku stagflace – tedy kombinace inflace a stagnace ekonomiky.“
Česká národní banka má kromě zvyšování úrokových sazeb ještě jeden nástroj, jak může stabilizovat růst cen a mírnit inflaci, a tím je využití objemných devizových rezerv a intervence do kurzu koruny.
Dlouhodobý efekt obranných investic
Současná ropná krize je pro ekonomy důkazem, jak důležité je diverzifikovat zdroje, posilovat mezinárodní – a zejména evropskou – spolupráci a společně budovat odolnější systém a soběstačnější strukturu. Součástí tohoto přesvědčení je podle Horské i zvýšení investic do obrany.
Čtěte také
„Obrana a bezpečnost jsou základní hodnotou, kterou potřebujeme ekonomice dát. V souvislosti s tímto vývojem se jasně ukazuje, že Evropa bude muset plnit nejenom závazky, které jí diktuje NATO, ale ve svém vlastním zájmu by – stejně jako to dělají Poláci – měla dát preferenci právě do těchto výdajů,“ domnívá se.
Investice do obrany mohou zahrnovat také větší financování výzkumu a vývoje, které by Česko mohlo transformovat z pomyslné montovny na „mozkovnu“. Ve výsledku by podle Horské posílila celá ekonomika. Investice by se prý vrátila také z hlediska rozvoje byznysu – bezpečnost je totiž jedním ze základních předpokladů pro investování.
Čtěte také
Vláda ale s odkazem na velikost schodku a omezené zdroje financí zvýšení výdajů na obranu odmítá.
„Pokud by navýšení schodku bylo ve prospěch investic, což letošní státní rozpočet není, tak by mi to nedělalo problém,“ uzavírá Horská. „Investice do obrany mají dlouhodobý efekt nejenom na ekonomiku, ale i na bezpečnost a pocity lidí a jejich schopnosti tady rozvíjet byznys.“
Jak je pravděpodobné, že energie a pohonné hmoty budou v dalších letech opět zdražovat? Může aktuální situace uspíšit sjednocování evropských trhů? A má vláda prostor na masivní investice do obrany? Poslechněte si záznam celého rozhovoru. Moderuje Václav Pešička.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
