Uškodí Trumpovi Epsteinovy složky i vztah se Silicon Valley? Jonáš: Není schopen připustit si prohru

18. únor 2026

Tématem číslo jedna amerických médií je už několik týdnů kauza Jeffreyho Epsteina, zesnulého finančníka a usvědčeného sexuálního delikventa. Případ znovu otevírá otázky, kdo všechno patřil do jeho okruhu kontaktů a proč zveřejněné dokumenty zatím nepřinesly konkrétní obvinění. „Je podezřelé, která jména tam chybí a která jsou na listinách začerněná,“ upozorňuje v pořadu Osobnost Plus česko-americký investor Ondřej Jonáš.

Zveřejňované dokumenty kolem Epsteina zatím přinášejí víc otázek než odpovědí. Místo rychlých obvinění sledují Američané především odhalování vazeb, kontaktů a zákulisních vztahů, které sahají od finančních elit po politické špičky.

Čtěte také

„New York je město peněz a tudíž hříchu, zatímco Washington je město politiky a tudíž hříchu jiného druhu,“ říká česko-americký investor a znalec Spojených států Ondřej Jonáš. Podle něj mezi těmito dvěma světy dlouhodobě existuje napětí, které čas od času vyplave na povrch – a Epsteinova aféra je jedním z takových momentů.

Zveřejňování dokumentů považuje za správný krok. „Sluneční paprsky, tedy transparentnost, je ten nejefektivnější způsob, jak toto prověřit,“ věří. Zároveň přiznává, že rozsah informací, které postupně vycházejí najevo, je překvapivý i pro něj.

„Žasnu nad tím, co všechno dnes víme, jakou obrovskou síť Epstein udržoval,“ říká a připomíná, že podle dostupných informací sahaly jeho kontakty od evropských monarchií přes Střední východ až po střední Evropu. „Dokonce jsem slyšel, že navštívil i Šumavu a Bratislavu, kde sháněl nějaký byt. Byl to velice činorodý člověk,“ doplňuje.

Očekávání veřejnosti

Zveřejnění dokumentů podle Jonáše nenaplnilo očekávání části veřejnosti, která předpokládala rychlé a razantní kroky. Sama skutečnost, že se objevila jména známých osobností, totiž automaticky neznamená trestní odpovědnost.

Čtěte také

„Je podezřelé, která jména tam chybí a která jsou na listinách začerněná,“ upozorňuje. Právě začerněné pasáže podle něj vyvolávají otázky, zda je zveřejněný obraz úplný.

Současně připomíná, že debata se rychle posunula do politické roviny. Podle něj jsou někteří lidé morálně rozhořčeni mimo jiné tím, že všichni tuší, že s tím má dost společného současný americký prezident Donald Trump, který se objevil na několika fotografiích. Epstein se navíc pohyboval v newyorském prostředí, které je Trumpovi vlastní.

Aféra tak podle Jonáše není jen právním tématem, ale i součástí širšího politického střetu, který se kolem ní postupně vytváří.

Zásah do voleb

Jak silně může kauza zasáhnout do voleb? Jonáš je přesvědčen, že politické důsledky přijdou. „Politický vliv to určitě na podzimní volby bude mít a odhaduji, že bude velká část tradičních MAGA voličů Trumpa, kteří budou tímto znechuceni stejně jako já,“ konstatuje.

Čtěte také

Nespokojenost části konzervativních voličů může sílit i kvůli technologické a ekonomické agendě, kterou Trump prosazuje. Zmiňuje zejména jeho vstřícnost vůči technologickým gigantům a důraz na umělou inteligenci. „To, že objal Silicon Valley a všechny technologické společnosti, které s tím souvisejí, konzervativním republikánům, myslím, nahání strach,“ tvrdí.

„Plno lidí cítí, že vlastně umělá inteligence nahradí jejich práci. Říká se, že vítěz bere vše. Bohatství, které se koncentruje okolo těchto společností, je na úkor tisíců lidí, kteří přijdou o zaměstnání, přijdou o svoji existenci, smysl svého života,“ pokračuje.

Právě kombinace aféry kolem Epsteinových dokumentů a hlubších socioekonomických obav může podle Jonáše významně zamíchat nejen nejbližšími podzimními volbami, ale i těmi, které přijdou o dva roky později.

Odpor republikánů

Podle Jonáše se ukazuje, že i věrní republikáni jsou schopni se postavit proti Trumpově politice, pokud jde proti zájmům jejich voličů. „Podle toho, jaká je situace v jejich distriktu, tito republikáni jsou schopni se postavit proti Washingtonu, proti exekutivě, proti Trumpově politice v zájmu svých voličů,“ uvádí.

Čtěte také

Jonáš upozorňuje, že Trump si odmítá připustit, že někdy naráží na odpor uvnitř vlastní strany. „Myslím, že on psychologicky není schopen si připustit jakoukoliv prohru,“ vysvětluje Jonáš.

Jako příklad schopnosti institucí a politických představitelů postavit se proti federálním zásahům uvádí demokratického guvernéra Gavina Newsoma, který zabránil zásahu národní gardy v Kalifornii. 

„V Kalifornii tak nikdy nedošlo k tomu co v Minnesotě. Byly to kalifornské soudy, které zabránily tomu, aby federální úřad převálcoval státní institut,“ dodává.

Zapíše se Trumpova rada do historie jako instituce, která dokázala vyřešit globální konflikty? A jakými vrstvami americké společnosti nejvíc hýbe spor mezi právem veřejnosti na informace a právem na ochranu soukromí neobviněných lidí, kteří figurují v Epsteinových spisech? Poslechnětě si celý rozhovor nahoře v článku.

autoři: Barbora Tachecí , ntu

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu