Průzkum vesmíru je otázkou prestiže. Souboj mezi zeměmi tu vždycky bude, míní planetární vulkanolog
Posádka Artemis II se vrátila ze své vesmírné mise, lidé se dostali do blízkosti Měsíce poprvé po více než 50 letech. Proč je výzkum jediné přirozené družice Země důležitý? A jak pokračuje takzvaný kosmický závod, ve kterém spolu soupeří USA a Čína? „Američani už na Měsíci byli, jsou mistry světa. Svět má rád, když spolu někdo soupeří, ale oni už ten závod prostě vyhráli,“ říká v Osobnosti Plus planetární vulkanolog a geolog Petr Brož.
Jaký význam má mise Artemis II pro lidstvo? Podle geologa bylo jejím cílem převážně otestovat technologii a ukázat, že Američani jsou připraveni na návrat na Měsíc.
Čtěte také
„Samozřejmě je potřeba otestovat další aspekty, například jak se dostat z oběžné dráhy Měsíce na povrch. To budou muset ještě doladit. Ale až se tam člověk dostane, tak nám to pomůže odpovědět na mnoho otázek paradoxně nejen o Měsíci, ale i o planetě Zemi,“ říká Petr Brož.
„Výzkumem Měsíce se s dost velkou šancí můžeme dozvědět o tom, jak vznikl život na Zemi. Kdybychom chtěli zjistit, jak se na Zemi vzal život, potřebovali bychom najít horniny staré tři a půl až čtyři miliardy let. Takové horniny je na Zemi těžké najít, protože jsou většinou zničené nebo pohřbené, ale na Měsíci by mohly být,“ vysvětluje geolog, proč pokračovat s průzkumem Měsíce.
Zvládne člověk cestu na Měsíc?
Podle Brože se lidská posádka vrátila k Měsíci po více než 50 letech, aby vědci otestovali, zda jsou lidé připraveni k návratu na lunární povrch. Zvládla by stejnou misi umělá inteligence?
Čtěte také
„Snahou bylo zjistit, jestli systémy podpory života budou fungovat tak, jak mají. Vědci také chtěli zjistit, zda posádka všechno zvládne. Kdybychom tam neposlali lidi, tak by nedošlo k naplnění cílů, které si mise určila,“ vysvětluje Petr Brož. Dodává, že umělá inteligence by nedokázala cíl mise splnit.
Souboj Ameriky s Čínou
Jak si proti sobě vedou dvě velmoci vesmírného průzkumu?
„To je těžké zodpovědět. Američani už na Měsíci byli, jsou mistry světa, už to dokázali. Ale samozřejmě, že svět má rád, když někdo s někým prostě soutěží, takže se roztáčí kola pomyslného nového kosmického závodu,“ vysvětluje geolog.
Čtěte také
„Musíte ale myslet na to, že Američani už ho prostě vyhráli. Oni už tam před 50 lety byli.“
Jak do této geopolitické otázky vstupují nové technologie a soukromé byznysy, které se zabývají například vesmírnou turistikou?
„Určitě je to otázka prestiže. Mít rozvinutý kosmický program je výkladní skříň konkrétního státu nebo slepence států, protože Artemis je také americko-evropský spletenec,“ poukazuje Brož.
„Jde ale o souboj nějakých entit, které se snaží ukázat, že jsou na technologické špici a že dokážou věci, které nikdo jiný nedokáže. Tento souboj tu vždycky bude,“ upozorňuje.
Dodává, že výrazný aspekt bude v budoucnu ten ekonomický. „Lukrativních pozemků na povrchu Měsíce není moc.“
Jaké vlastnosti by měly mít „lukrativní pozemky“ na Měsíci? Může Země o svou přirozenou družici přijít? A proč lidé touží po dobytí Marsu? Poslouchejte celý rozhovor s geologem a popularizátorem vědy Petrem Brožem v audiu nahoře.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka


