Povolání lékaře nemá být služba, ale práce jako každá jiná. A k ní je třeba i odpočinek, říká Přáda

„Ale přiznejme si, že spousta věcí se nestala a možná ani nemohla. Systémové změny, které by byly potřeba, byly v první řadě nepopulární mezi pacienty, což je politicky obtížně průchozí, ale i mezi některými zdravotníky,“ připouští.

Čerství absolventi medicíny v systému bývají vnímáni jako nuly, jak o nich před lety mluvili například ředitelé některých pražských nemocnic. „Systém k nim tak opravdu přistupuje, že mají být rádi za jakékoli podmínky a brát hodně nočních, protože na nich se toho hodně naučí. Ale víc se toho naučíte v úterý odpoledne než v sobotu v noci,“ podotýká Přáda.

Čtěte také

Jsme vazaly socialistického zdravotnictví bez možnosti volby. A jeho dostupnost upadá, tvrdí Šebek

Ke ztrátě nadšení a nabývání pocitu, že nic neumí, podle něj dochází už na fakultách. Sám ale také pozoruje velké rozdíly v tom, co studenti umí. Výuka v posledních ročnících by také měla být maximálně praktická, což ovšem komplikuje velký počet studentů.

„Sám pracuji v oboru gynekologie a porodnictví, kde není možné vzít k porodu nebo k vyšetření skupinu mediků. A není etické do toho pacientky tlačit. Naopak jednoho člověka, který se chová a vypadá jako normální personál, zvládají velice dobře,“ popisuje.

Lékařů je dost, ale ne všude

Celkově prý lékařů podle Přády není nedostatek, problém je ale v jejich distribuci v rámci republiky i v tom, že mnohdy musejí dělat práci, kterou by mohl obstarat jiný zdravotnický personál, například fyziologické porody či očkování.

S tím souhlasí i komentátor David Klimeš: „Máte 6 let studia a 6 let k atestaci, přičemž po 12 letech ve městě vás to už netáhne do Horní Dolní. Já bych se asi nevracel, ani kdyby mi kraj přidal milion na otevření ordinace.“

Čtěte také

Pokud péči o stárnoucí populaci necháme na rodinách, čekají nás ekonomické problémy, varuje Horecký

Přáda vidí možné řešení v tom, aby se vzdělávání rozšířilo do regionálních nemocnic, kde by medici dostali větší prostor a byla by i větší šance, že se v nich uchytí.

„Jednorázové dotace, kdy vám dají milion, když někam půjdete, nejsou systémové řešení. Lidí primárně musí chtít v daném místě žít. A někde ta ordinace ani nemusí dávat moc smysl, u dětských praktiků to s poklesem porodnosti platí dvojnásob,“ upozorňuje.

Novinářka Apolena Rychlíková poznamenává, že když v regionu chybí zdravotnické služby, má to široké dopady: „Lidé pak odcházejí do měst i kvůli obavám o svou bezpečnost a kvalitu života. Nemluvě o lidech v sociálním vyloučení, kteří se u nás dožívají třeba o 10 let méně než majorita, protože často zůstávají bez základní zdravotnické infrastruktury.“

Ne služba, ale práce

Rychlíková podotýká, že české zdravotnictví a většina nemocnic v dobách protestů mladých lékařů stálo na porušování zákoníku práce. „Říkali mi, že jsou jednou nohou v kriminále, protože se ta práce nedá vykonávat legálně správně, což neohrožuje jen ty pacienty, ale i zdravotníky samotné.“

Čtěte také

Moderní zdravotnictví umí zázraky za obrovské peníze. Nutně potřebujeme více prevence, míní Hroboň

Přáda souhlasí, že během pár měsíců konání protestů nešlo vyřešit problémy, které se měly řešit v 90. letech. Přesto ale vyzdvihuje, že se podařilo přesčasy výrazně snížit, aniž by utrpěla péče o pacienty.

„Když místo dvou víkendů v měsíci sloužíte jeden, tak je to pro kvalitu života významnější než třeba odměňování. Když lidem chybí energie a čas na vlastní rodinu a vztahy, jsou víc ohroženi vyhořením. Ze zdravotnictví po 5–10 letech odcházejí, protože nemají odkud brát. A my potřebujeme, aby po tom dlouhém vzdělávání tu pro pacienty vydrželi co nejdéle,“ konstatuje.

Pozastavuje se přitom nad tím, že v souvislosti s povoláním lékaře mluvíme o službě, místo aby se k němu přistupovalo jako ke kterékoli jiné práci. „Každý člověk si potřebuje odpočinout, aby ji mohl dělat kvalitně. I politici si musí občas vydechnout a nemyslet na dění ve Sněmovně,“ srovnává lékař.

Poslechněte si celý politický pořad Chyba systému. Najdete ho na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 18. dubna po 11. hodině a v neděli 19. dubna po 15.30.