Papež František se stává lidem nesrozumitelný
Papež František je nejen globální ikonou, ale tak je faktickým hráčem na celosvětové politické scéně, a to nejen jako hlava státu Vatikán. Až donedávna papežovi jeho příznivci radostně tleskali, ale i odpůrci – ti samozřejmě s výhradami. Poslední dobou ale Františkovi nějak nerozumí nikdo. Jeho postoje a výroky z poslední doby jsou vnímány jako kontroverzní až nesrozumitelné.
Čtěte také
„Patřím k velkým fanouškům papeže Františka hlavně proto, jakým způsobem se vyslovuje ke směřování církve, jak reaguje na současný svět a jak se snaží i přispívat k reformě uvnitř katolických struktur. Ale nejsem jeho bezvýhradným podporovatelem. Protože považuji některé jeho kroky v politické rovině za velmi problematické,“ říká ve Vertikále historik Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd ČR.
„Máme-li být otevření, tak papež František má část mých sympatií. Není to asi papež, kterého bych bral úplně se vším všudy, není mi tak blízký svým myšlením a vystupováním, jako byl papež Jan Pavel II. Současně velmi kriticky vnímám především jeho vystoupení, která vypadají, že nejsou tak úplně připravená a že jsou pronášena bez znalostí širšího kontextu,“ připojuje názor Stanislav Balík, politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Nechává papež František politické ohledy „stranou“? Měl by jeho sbor poradců být v zahraničně politických otázkách různorodější? Nakolik papeže formovaly politické a kulturní zkušenosti z Jižní Ameriky? Přežívá dodnes vatikánská „ost politik“ ze 70. let? A měl papež František jasně pojmenovat a odsoudit Rusko jako agresora?
Tyto a další otázky v debatě Vertikály s politologem Stanislavem Balíkem a s historikem Jaroslavem Šebkem. Moderuje Eva Hůlková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
