Papež kvůli postoji k Rusku ztrácí důvěryhodnost, míní filozof. Není politický lídr a ukrajinští kněží oceňují jeho pomoc, oponuje kněz
Nedávná prohlášení papeže Františka o imperiální minulosti Ruska jako zemi velké kultury a lidskosti vyvolala nevoli na Ukrajině i v dalších zemích. Přichází tím papež o důvěryhodnost? „Ano a obávám se, že je to součást nešťastné zahraniční politiky Vatikánu, za kterou papež nese odpovědnost,“ míní filozof Daniel Kroupa. „Doufám, že ne. Je vidět, že papež František při své improvizaci může šlápnout vedle, ale také, že se umí omluvit,“ upozorňuje kněz a publicista Josef Hurt.
Papež František připustil, že se v určitém ohledu při setkání se zástupci mladých ruských katolíků nevyjádřil úplně nejšťastněji. Odmítl však, že by podpořil ruský imperialismus. Svými slovy o velkém Rusku prý chtěl jenom zdůraznit to, co je kladné na ruském kulturním dědictví.
Čtěte také
„To je dobré vysvětlení. Je ale třeba poznamenat, že papež ve své přímluvě k ruským mladým katolíkům zmiňoval Kateřinu II. a Petra Velikého. Oba byli nikoli kulturní činitelé, ale despotičtí vládci, kteří také bojovali proti ukrajinskému národu,“ upozorňuje Kroupa.
„A když zmiňoval ve svém dodatečném vysvětlení ruskou kulturu, zmiňoval Dostojevského. Je to veliký spisovatel, jistě má v sobě prvky velké lidskosti, ale zároveň to byl spisovatel, který se jednoznačně ztotožňoval s ruským mesiánským posláním, o které se opírá ruský imperialismus,“ doplňuje filozof.
Podle Hurta papežovi nakonec porozuměli i biskupové ukrajinské řeckokatolické církve, se kterými se nedávno setkal ve Vatikánu a kteří nejdříve vyjádřili zklamání z jeho slov před mladými ruskými katolíky.
Čtěte také
„Je vidět, že papež František umí komunikovat i s ukrajinskými biskupy. Například jeden z nich mu řekl, že vnímá velkou pomoc a podporu a solidaritu papeže Františka a ptá se katolíků, zda nekřižují papeže. Ukrajinští biskupové vidí, jakým způsobem s nimi papež komunikuje, a věřím, že to i chápou a nevolají tolik po nějaké křížové výpravě proti Rusku,“ naznačuje.
Domnívám se, že to bylo hořké porozumění, reaguje Kroupa.
„Rolí biskupů není kritizovat papeže a jistě se snažili při diplomatických jednáních nějakým způsobem zmírnit tyto papežovy kroky. Ale faktem zůstává, že papežova slova takto vyzněla a můžeme jenom spekulovat, proč takový krok papež František udělal,“ naznačuje.
Papež není politický lídr
Filozof je přesvědčen, že papež se vůči ruské invazi nevymezuje dostatečně. S tím Hurt nesouhlasí. Připomíná, že papež František například označil za přijatelné a morálně obhajitelné dodávky zbraní na Ukrajinu nebo, že vyzval Vladimira Putina, aby zastavil spirálu násilí a smrti.
Čtěte také
„Papež František není globální politický lídr. Je to papež, který chce být římským biskupem a pastýřem, volá po míru a solidaritě s oběťmi, dělá spolu se svými spolupracovníky mnoho pro to, aby pomáhal obětem, jak je to možné,“ nastiňuje kněz.
Kroupa připouští, že hlavním posláním papeže není být politickým lídrem. Připomíná ale, že je představitelem státu Vatikán a jeho zahraniční politiky. A tady podle filozofa František velmi selhává.
„Je to potřeba vidět nejenom v kontextu rusko-ukrajinské války a papežových vyjádření na adresu Ruska, ale následně navštívil Mongolsko, kde hovořil o Čingischánovi jako představiteli jisté velikosti. Chtěl jistě nějakým způsobem dát najevo vstřícnost vůči Mongolům, ale Čingischán byl přece jedním z největších světových zločinných dobyvatelů. A podobně nešťastná, dokonce ještě mnohem hůř než ve vztahu k Rusku, je papežská diplomacie vůči Číně,“ upozorňuje Kroupa.
Čtěte také
Hurt zmiňuje, že Vatikán hrál a hraje roli zprostředkovatele v řadě konfliktů ve světě. Nevylučuje, že něco podobného by mohl zopakovat i v případě války na Ukrajině.
„Věřím, že ta ambice je. Papež František má vyslance, kardinála z Boloně, který na začátku června navštívil Ukrajinu a na konci Moskvu, kde vedl rozhovor s patriarchou Kirillem a také řešil humanitární otázky se zmocněnkyní pro práva dětí,“ připomíná.
Kroupa připouští, že za jistou opatrností papežových vyjádření o válce na Ukrajině může být skutečnost, že by Vatikán časem mohl sehrát roli určitého zprostředkovatele mezi Ukrajinou a Ruskem.
„Ale považuji toto diplomatické úsilí za nepochopitelně naivní. A rozhodně by případné diplomatické úspěchy neměly být vykupovány ztrátou morální autority. Ze strany Ruska není žádná vůle se smířit. Rusko chce prostě dobýt Ukrajinu anebo alespoň dosáhnout územních zisků. A v tomto ohledu nejde o spor dvou rozhádaných rivalů, které nějaký moudrý zprostředkovatel může smířit. Do této hry by papež a Vatikán neměli vstupovat,“ domnívá se Daniel Kroupa.
Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Lukáš Matoška.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
