Debata o vzdělávacích plánech skončila, tvrdí náměstek. Analytička: Na změnu myšlení rok dva nestačí
Ministerstvo školství hodlá do konce roku schválit revizi rámcových vzdělávacích programů (RVP). Některé odborné spolky ale chtějí zavedení nových plánů o rok posunout. „Pro školy je to hodně zásadní věc a musí být dobře připravené,“ zdůrazňuje v pořadu Pro a proti analytička EDUin Lucie Slejšková. „Diskuze o základním dokumentu je u konce. Už bychom se cyklili,“ zdůrazňuje náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).
Do konce roku byly ještě konkretizovány očekávané výsledky učení, tedy to, co má žák z dané oblasti zvládnout. Je dobře, že se to zpřesňuje?
Lucie Slejšková: Je to určitě dobře, na tom se shodujeme. Školy to potřebují a potřebuje to i školní inspekce. Aby mohla potom vyrábět testy, které budou školy používat k ověřování, zda žáci očekávaných výsledků učení skutečně dosahují. Protože rámcový vzdělávací program byl v této části dost obecně nastaven. Takže s tím by si učitelé opravdu neporadili.
Čtěte také
A co vám vadí, když chcete zavedení rámcových vzdělávacích plánů odložit o rok?
Slejšková: Teď už si to nemyslíme. Rámcové vzdělávací plány se mohou schválit ve chvíli, kdy si řekneme, že tyto specifikace, tyto podrobnější očekávané výsledky učení, musíme ještě trošičku dopilovat. Třeba v nějakém pilotním ověřování při práci s modelovými školními vzdělávacími programy. Protože očekávané výsledky vznikly opravdu na poslední chvíli a hodně narychlo.
Myslím, že si to uvědomuje i ministerstvo školství. Pro školy je to hodně zásadní věc a musí být dobře připravené, dobře naformulované. Takže tomu bych ještě dala čas. A teď bych je rozhodně školám nenařizovala povinně.
Další fáze
Není to na poslední chvíli rozsáhlá změna? Měly by se očekávané výsledky povinně zanést do rámcových vzdělávacích programů? Neměly by se nechat na metodickém doporučení?
Jiří Nantl: Ono je asi třeba vysvětlit posluchačům, jak to bude probíhat. My se bavíme o zavedení rámcového vzdělávacího programu, ale to je z hlediska plošné povinnosti všech škol něco, co je plánováno na školní rok 2027 až 2028. To znamená téměř za tři roky.
A to jen v některých třídách, pokud se nepletu. Ve všech až v roce 2029.
Nantl: Postupně to bude nabíhat podle tříd.
Je to míněno tak, že vyhlášení rámcového vzdělávacího programu, toho základního dokumentu, na který navazují další metodiky a podobně, posouvá práce do další fáze. Zafixovává se základní zadání a následovat bude pilotní ověřování ve školách.
Čtěte také
Na základě těchto zkušeností a zhodnocení je plánováno, že by probíhaly různé úpravy jak základního dokumentu, samotného rámcového vzdělávacího programu, tak i souvisejících metodik.
To znamená, že teď je to spíš posunutí do další fáze. Změnu kurikula si nelze představovat tak, že jeden den vyhlásíme úřední dokument a druhý den je všechno jinak. Je to spíš o procesu.
Ale nejsou to diskuze na poslední chvíli. Práce probíhají od roku 2021, asi rok bylo diskutováno zadání a jak k tomu přistoupit. Zhruba dva roky probíhaly práce na očekávaných výstupech, na rámcovém vzdělávacím programu.
Změny nebyly oznámeny na poslední chvíli, jak někdo říká. Práce na nich začala zhruba před půl rokem. Bavíme se o zhruba čtvrtině celkové doby, ve které rámcový vzdělávací program vznikal.
Do ostrého provozu
Modelové školní programy budou až od února. To jste nevyhodnotili na ministerstvu jako důvod k tomu, aby se nájezd v ostrém provozu posunul? Třeba až za září 2029?
Nantl: Myslím, že to by ani nemělo politickou podporu. My dokonce čelíme spíš kritice, že už jsme to posunuli.
Já rozumím, že některé odborné společnosti jako EDUin nás v tom podporují. Ale z jiných stran i v politických kruzích naopak čelíme kritice, že jsme to posunuli. Nikdy nevyhovíme všem.
Čtěte také
Ale důležité je klást důraz na to, aby pilotní fáze byla opravdu efektivně využita k tomu, že to budeme prakticky neustále vyhodnocovat.
Mám za to, že co se týká základního dokumentu, tak tam je intelektuální práce i diskuze uzavřená. Už bychom se cyklili. Je potřeba přijmout toto dílčí rozhodnutí a tím dát impuls přípravě, která by se měla posouvat směrem ke školám.
Slejšková: Úplně tohle chápu a myslím si totéž. S jednou malou poznámkou. Myslím si, že je opravdu potřeba teď rámcové vzdělávací plány zavést, že to je důležitý signál směrem ke školám: „Myslíme to s reformou vážně, je to tady nachystané a pojďme implementovat plány do škol.“
Ale pojďme tu implementaci, to, jak to dostaneme do škol, udělat jinak než jsme to dělali před dvaceti lety, kdy jsme poprvé zaváděli rámcové vzdělávací plány.
Přijde mi, že si stále neuvědomujeme, že to je především velká změna myšlení pro učitele.
Čtěte také
A velká změna myšlení se u nikoho neodehraje během jednoho dvou let. To i pan náměstek Nantl naznačoval.
Ale my pořád jedeme v harmonogramu pod politickými tlaky, kterým sice rozumím, ale myslím si, že v tuhle chvíli jsou kontraproduktivní. Protože nenahrávají tomu, aby to učitelé přijali.
Co by mělo být konkrétně implementováno lépe? A jakým politickým tlakům si myslíte, že je teď rámcový vzdělávací plán vystaven?
Slejšková: Jenom tím, že někdo potřebuje už konečně vykázat tu změnu, to zavedení kurikula, se školství efektivním nestane. Do škol to nedoteče. Do hlav učitelů to také nedoteče.
Čtěte také
Já si myslím, že by bylo mnohem korektnější tu pilotáž udělat ve všech ročnících základní školy. Na to potřebujeme pět let. A pak udělejme závěry. A už v průběhu toho dávejme učitelům podporu v podobě mentorů, kteří jsou jim nablízku a pomůžou jim projít tou změnou myšlení.
A mezitím pracujme na tom, aby i zbytek terénu to přijal za své. Takhle se to v minulosti nestalo. A nestalo se to ani dnes.
Běžte do základní školy a zeptejte se učitelů, jak si představují reformu školství podle rámcových vzdělávacích plánů. Ti učitelé tomu nerozumí. A nevyčítám to vůbec nikomu.
Nantl: Já souhlasím, že změna je především mentální, kulturní. Troufl bych si říct, že příprava na to probíhá. A že je to výrazně jiné než před 20 lety, kdy se vyhlásil dokument a nic jiného se moc nedělo.
Poslechněte si celou debatu.
Související
-
Mezi školami a ministerstvem je ohromná díra. Potřebujeme pomoc od regionů, žádá Hřebecký z EDUinu
Ředitel nebo ředitelka školy často spravují neobyčejný cirkus. Co jim může pomoct? V podcastu Reparát odpovídá programový ředitel organizace EDUin Miroslav Hřebecký.
-
Méně biflování, víc gramotnosti, slibuje ministerstvo školství. „Chybí další kroky,“ říká poslankyně
V pořadu Pro a proti diskutují místopředsedkyně a poslankyně KDU-ČSL Nina Nováková a náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).
-
Umělá inteligence mění způsob učení ve školách. Děti se s ní připravují na život ve 21. století
Před dvěma lety se veřejnosti poprvé představil jazykový model umělé inteligence. Jak se umělá inteligence prosazuje v českých školách? Dozvíte se v podcastu Reparát.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka