Well-being učitelů začíná u drobností jako tiskárna a káva. Důležitá je respektující komunikace s rodiči

2. prosinec 2024

Káva, tiskárna, malé cíle a dobře nastavená komunikace se třídou i rodiči. To vše může pomoci učitelům k duševní pohodě. Učitelská profese patří k psychicky nejnáročnějším povoláním. Studie Psychologického ústavu Akademie věd ukázala, že pětina českých vyučujících trpí fyzickým vyčerpáním a část z nich ohrožuje syndrom vyhoření. Co mohou učitelé pro svůj well-being udělat, řešili hosté debaty podcastu Reparát Pavlína Moravcová, Daniel Pražák a Zuzana Šalamounová.

Začínající učitelé jsou často plní nadšení, příchod do praxe ale může vést k jejich rychlému vyčerpání.

„První fází je to velké nadšení. Učitelství dokáže na začátku strašně vtáhnout a člověku může být chvilku jedno, že nedělá nic jiného,“ upozorňuje Zuzana Šalamounová, proděkanka pro studium učitelských programů z Masarykovy univerzity.

Čtěte také

Termín well-being, tedy duševní pohoda, se ve školním prostředí týká nejen dětí, ale i učitelů. Vedle výuky, administrativy a zvládání potřeb žáků musí učitelé čelit dalším výzvám – včetně komunikace s rodiči. Pokud je otevřená a respektující, nemusí být zdrojem stresu, ale naopak klíčem k duševní pohodě.

„Dobře nastavená spolupráce mezi učitelem a rodiči dokáže nejen usnadnit výuku, ale také snížit pracovní zátěž učitele,“ připomíná pedagog a influencer Daniel Pražák.

Učitelka a finalistka soutěže Global Teacher Prize o nejinspirativnějšího pedagoga Pavlína Moravcová zdůrazňuje, že duševním zdravím by se měl kantor zabývat už od začátku své profesní kariéry. Výuka je totiž plná drobností, které mohou učitele zahltit.

„Přijde do třídy a musí myslet na to, aby měl individuální přístup ke každému dítěti, aby naučil to, co má v plánu, aby zajistil bezpečné prostředí, aby nezapomněl pracovat s domácí přípravou... Je to tisíc věcí, na které musí učitel myslet,“ popisuje.

Jí se například osvědčilo dát sama sobě na každou hodinu jeden dva jednoduché cíle a na konci výuky je vyhodnotit. Díky tomu může pěstovat svůj dobrý pocit, že se jí předsevzetí podařilo splnit.

Pomůžou i drobnosti, třeba dobrá káva nebo funkční a dostupná tiskárna. „To jsou malé věci, které učitelé nemusí řešit, protože se škola postará za ně,“ vyzdvihuje  Daniel Pražák, učitel ze základní školy na Strossmayerově náměstí a pedagogický influencer.

Čtěte také

„Mám kolegy, kteří sami platí za tisk, nebo když chtějí tisknout materiály, tak mají limit... Začíná to na drobnostech. Když jich učitel musí spoustu překonat, tak mu to hrozně v pracovní dny bere energii,“ popisuje.

Učitele přitom podle něj dokáže potěšit i klid. „U nás teď vznikla z jedné třídy takzvaná tichá místnost. Někdy si člověk potřebuje zalézt a potřebuje, aby na něj nemluvil vůbec nikdo,“ vyzdvihuje.

Hledání porozumění

Respektující komunikaci učitelů a rodičů může podpořit třeba to, že kantor představí rodičům svoji vizi a to, kam chce děti vést, přibližuje pedagožka Moravcová.

„Když tohle dobře komunikujeme, tak k nám jdou rodiče, kteří s tím souzní a jsou s tím v pohodě. Nefunguje to tak ale na všech školách. I tak si ale myslím, že je důležité mít vizi a komunikovat ji směrem k rodičům,“ doporučuje s tím, že je také potřeba dávat rodičům možnost zpětné vazby. 

Čtěte také

Daniel Pražák zdůrazňuje, že snaha v komunikaci musí být oboustranná. „Pracuji s perspektivou, že rodič je tu od toho, aby bránil svoje dítě,“ připomíná.

„Já jsem zatím vždycky měl komunikaci s rodiči bezproblémovou, nebo s respektem vyřešenou. Ale mám kolem sebe řadu začínajících učitelek, které se s tím nesetkaly. A nemyslím si, že by to bylo proto, že by měly jiný přístup než já. Ale možná si rodič vůči mladé učitelce dovolí víc, než by si dovolil k chlapovi,“ myslí si influencer.

Dobrá komunikace mezi učiteli a rodiči je základem nejen pro spokojenost učitelů, ale také pro úspěšné vzdělávání dětí. „Rodiče často chtějí pomoci, jen nevědí jak. Je na učitelích, aby je vedli a vytvořili prostor pro spolupráci,“ uzavírá Pražák.

Poslechněte si celou debatu Reparátu včetně rozhovoru s ředitelem Nadačního fondu Eduzměna Zdeňkem Slejškou. Jak se proměňuje vzdělávání budoucích pedagogů, aby byli připraveni na výzvy, kterým učitelé čelí? Jak předcházet vyhoření v učitelské profesi? A jaké místo má v moderním světě frontální výuka od tabule k žákům?

autoři: Daniela Vrbová , ano

Související