Nedělejte chybu, mějte doma hotovost. V krizi budeme rádi za stokoruny, doporučuje ekonom Skořepa

27. srpen 2026

Finanční gramotnost neznamená peníze jenom vydělávat, ale také jim rozumět. „Všechno, co dělám ve finanční oblasti, musím mít neustále pod kontrolou. Ne že mám hlavu v dlaních a doufám, že to snad nakonec dobře dopadne,“ radí ekonom Michal Skořepa, analytik České spořitelny. V pořadu Řečí peněz také zdůrazňuje, že je potřeba mít doma připravenou hotovost pro případ krize nebo blackoutu.

Mít svůj vlastní rozpočet pod kontrolou, to je podle ekonoma Skořepy základ: „Vědět, jak to je s našimi příjmy a výdaji, a nedopustit se rozkolu, o kterém jsme nevěděli.“

„Pokud se pak rozhlédneme po krajině, tak je nutné umět používat nástroje, které se nám nabízejí, ať už to jsou platební, investiční nebo dluhové nástroje,“ pokračuje.

Čtěte také

Člověk by podle něj měl vždy mít přehled, jak který nástroj funguje, a neměl by se pouštět do procesů, které jsou pro něj příliš složité a jimž nerozumí. V takových případech je namístě využít služby finančních poradců či banky, nebo se poradit s někým blízkým, zkušenějším, komu důvěřuji.

Obezřetný by ale byl při využívání umělé inteligence pro osobní finanční poradenství, protože tato technologie může být pro uživatele riziková.

„Je to úžasný nástroj, ve spoustě věcí nám usnadňuje situaci, ale měli bychom vědět, že její odpovědi budou vždycky závislé na tom, kde se učila,“ upozorňuje ekonom.

„Zatím veškerá AI halucinuje a občas dělá vysloveně chyby. Pokud řešíme, co máme dělat dalších 20 let s našimi penězi, bude odpověď s halucinací problém. Navíc je a vždycky bude problém s tím, že by AI mohla být ‚cinknutá‘ – někdo ji vyrábí a má s ní obchodní zájmy.“

Čtěte také

Jakéhokoliv chatbota proto doporučuje pouze jako asistenta s tím, že finální rozhodnutí by mělo zůstat na člověku a jeho selském rozumu, zkušenostech i finanční expertize.

Obezřetní by ale podle něj měli být lidé v online světě vždy. A pak je tu ještě hotovost, doplňuje Skořepa: Nedělejte tu chybu, že byste doma neměli vůbec žádnou. Nemusí to být moc, třeba dva tři tisíce korun na dospělého na týden, ale je třeba je mít doma někde schované.“

„Může přijít období různých blackoutů nebo kybernetických útoků, kdy bezhotovostní systém přestane fungovat. V tu ránu budeme velmi rádi, že máme doma desetikoruny, stokoruny a tisícikoruny,“ ilustruje ekonom.

Malý finanční svět na zkoušku

Zodpovědnému hospodaření se podle Skořepy můžeme učit už od malička – ideální příležitostí je kapesné.

Čtěte také

„Kapesné je jakési pískoviště, na kterém si dítě – v mikroskopickém měřítku, kde prakticky o nic nejde  může vyzkoušet základní principy. Že jsou nějaké příjmy a výdaje, že tam musí být rovnováha a příjmů není nekonečně mnoho,“ vyzdvihuje.

„Pokud to probíhá ve správném duchu, dítě naopak ocení, že je to jedna z prvních věcí z dospělého světa, kde má svoji vlastní kontrolu a má svůj malý svět, kde si může rozhodovat.“

Natrénovat si dítě může budování rezervy i principy půjčování, když se s rodičem dohodne na určitých úrocích, splátkách a případných sankcích za neplnění dohody. Díky tomu dítě získá zkušenosti a bude ve světě opravdových financí a skutečné ekonomiky mnohem odolnější vůči podvodům a zadlužení.

Čtěte také

To nejdůležitější, co by se ale podle Skořepy měl každý uživatel financí naučit, je přiměřená obezřetnost.

„Je potřeba panicky se nebát vycházet na ‚finanční ulici‘, ale našlapovat na ni opatrně, zejména pokud jsme tam poprvé. Pokud jdeme s doprovodem, připravme se na to, že to bude něco stát, protože doprovod něco stojí,“ uzavírá ekonom. „Snažme se vždy zvolit rozumný střed, neštítit se těch věcí, ale na druhou stranu si dávat pozor, abychom jim nepropadli a aby se z pomocníka nestal nepřítel.“

Přežije hotovost 21. století? Jakou roli v ekonomice plní kryptony? A čím finanční gramotnost ovlivňuje kvalitu života ve společnosti? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Václav Pešička.

autoři: Václav Pešička , esta
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.