„Nejsme žádní strejci!“ vzkazovali milicionáři, kteří v roce 1969 brutálně rozháněli demonstrace
Modré uniformy, nízké brigadýrky a na rukávu červená páska s písmeny LM. Tak vypadali příslušníci Lidových milicí, ozbrojených jednotek komunistické strany. Hráli důležitou roli v únoru 1948, při kolektivizaci, rušení klášterů nebo při masakrování demonstrantů v roce 1969.
Čtěte také
Lidové milice byly založeny 21. února 1948 rozhodnutím Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Byly vytvořeny z neozbrojených odborářských milic, závodních stráží, které v poválečném období dobrovolně střežily podniky a továrny.
Během vládní krize na konci února 1948 komunisté několik set milicionářů svezli do Prahy, aby tu zastrašovali demokratické síly. Vyzbrojeni byli zbraněmi, které komunisté tajně odvezli z brněnské zbrojovky.
Ozbrojená pěst dělnické třídy
Na tuto i další události vzpomínají příslušníci Lidových milicí na nahrávkách z rozhlasového archivu. Většinou jde o vzpomínkový cyklus A léta běží, nebo o pořady armádní redakce. Rozhlasový archiv uchovává takových milicionářských vyprávění celou řadu. Lze z nich docela dobře poskládat historii této polovojenské organizace komunistické strany.
Nechybějí ani vzpomínky na protiokupační demonstrace v srpnu 1969, při kterých přišlo o život sedm demonstrantů. Podle historiků je mají na svědomí s největší pravděpodobností právě milicionáři. Ti byli totiž na rozdíl od armády, která demonstrace také potlačovala, ozbrojeni střelnými zbraněmi. Podle dobových dokumentů i vzpomínek pamětníků, byli milicionáři při zásazích velmi nelítostní.
Čtěte také
Jeden z těch, kteří se na rozhánění demonstrací podíleli, k tomu v rozhlase řekl: „Jenom bych chtěl říct na adresu těm darebákům všem, že my nejsme ňáký strejci, kteří nosí zbraň proto, aby někoho strašili. My jsme jednotka dobře vycvičená pro všechny případy. My jsme dobře vycvičená armáda. Armáda dělnický třídy. A tu my nezklameme.“
Konec v roce 1989
Lidové milice fungovaly jen na základě vůle strany. Jejich činnost nevymezoval žádný zákon. A to i přes to, že byly vyzbrojené. Během pražského jara 1968 se objevovaly hlasy, že by se činnost milicí měla upravit zákonem, dostat se pod větší kontrolu, nebo že by se měly rovnou zrušit.
Nic z toho se pochopitelně nestalo. Milice dál patřily k pilířům režimu. Přiléhavě se jim říkalo ozbrojená pěst dělnické třídy. Jejich konec přišel s koncem vlády „dělnické třídy“. Zrušeny byly 21. prosince 1989. Více si o nich poslechněte v Archivu Plus.
Související
-
Luboš Palata: Češi by měli být na 21. srpen 1969 hrdí. Byla to naše „srpnová revoluce“
Jedenadvacátý srpen 1969 je významným českým dnem.
-
Bohumil Peroutka, tichá oběť hlučné doby. Sebeupálením v říjnu 1969 neburcoval, ale nesouhlasil
Smrt Jana Palacha v lednu 1969 se stala symbolem odporu. Palachovo sebeupálení je na začátku řady podobných činů, na jejichž konci je oběť Bohumila Peroutky.
-
V dubnu 1969 začala normalizace a Husákova cesta na vrchol
Když sovětské a další „spřátelené“ tanky drtily v srpnu 1968 krátké období relativní svobody, neznamenalo to hned konec nadějí na uvolnění poměrů v Československu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.