Naše společnost je rozpolcená a vystresovaná, myslí si egyptolog Bárta

Jsou ale věci, které se nám podle něj opravdu nevedou. „To je vzdělanostní společnost, což jsme teď viděli ve druhém kole přijímacích zkoušek na střední školy. Neřeknu desítky, ale stovky dětí, které mají talent, píli, odhodlání, nemají možnost studovat.“

Čtěte také

Co sledují sponzoři Petra Pavla? Nekupujeme si číslo na prezidenta, jen nejsme lhostejní, říká Barta

„Schválně jsem se díval na čísla z Eurostatu – a co je úplně tragické, že oproti vyspělým zemím západní Evropy, kam rozhodně nepatříme v mnoha ohledech, máme na gymnáziích o 20 až 30 procent studentů méně. To ve srovnání s Německem, Dánskem nebo Francií. Je pak samozřejmě otázka, jak to u nás je s tou vzdělanostní společností. Tím spíš, že je evidentní, že s vědomím obrovského nástupu umělé inteligence bude spousta středních odborných škol umenšena,“ dodává v Osobnosti Plus s tím, že naráží na zavádějící narativ, podle kterého naopak potřebujeme víc lidí v odborném školství.

„To se mi hrubě nelíbí, protože tím, jak je naše společnost stále méně vzdělaná, trpí i kvalita demokracie. Protože jedním z pilířů demokracie je vzdělaná společnost,“ shrnuje.

Chybí nám lídři

Bárta už dřív řekl, že jsme společností v nezpochybnitelné krizi – v energetické i v krizi společenské smlouvy nebo leadershipu. Už ale vidíme, co nám nešlo a co můžeme začít dělat lépe, což je podstata vzestupu, pádu a regenerace civilizací.

„Myslím, že jsme (celosvětově) zažili opravdu tučná desetiletí a i Česká republika se s tím svezla. Zaplať pánbůh za to. A právě taková doba, kdy všechno běží jakoby samo, logicky nepřeje tomu, aby tady byli ti skuteční lídři,“ uvažuje egyptolog a nově člen americké Akademie umění a věd.

Čtěte také

Dnešnímu světu podle Henryho Kissingera chybí skuteční lídři. Hledá je tak ve své knize Vůdcovství

„V tuto chvíli se trochu divíme, že tady nejsou pozitivní silné osobnosti, ale je to jen důsledek naší nedávné ,pohody‘. A druhá věc – netroufám si kritizovat západní svět jako takový, ale hodně doplácíme na to, že jsme spoustu věcí brali za samozřejmost. Výsledkem je, že skutečně máme problém se společenskou smlouvou, a to všude, kam se podíváme – od Spojených států po západní Evropu.“

„Následně se společnost štěpí a je velice složité dávat ji zas dohromady, i když jiná cesta není,“ naznačuje.

„Česká společnost je teď ale rozpolcená a vystresovaná. A nechme stranou nějakou vědu nebo statistiky, stačí si sednout v Praze za volant a uvidíte, jak skokově narostla agresivita řidičů. To je zcela jasná známka toho, že jsou lidé ve stresu z různých důvodů: z geopolitické situace, z politiky nebo z toho, že se zas už vyhrožuje covidem a dalšími věcmi,“ myslí si.

Bárta připomíná, že už v roce 2016 napsal s kolegy knihu nazvanou Na rozhraní, kde se snažili varovat před hrozícími problémy: od energetické krize a závislosti Evropy na levných surovinách z Ruska až po válku na Ukrajině.

Čtěte také

Zemanovo působení na Hradě souvisí s nezralostí naší demokracie. Ta i po 30 letech zápasí o svoji podobu, soudí filozof Němec

To, že v tuto chvíli není na Západě žádný výrazný politik nebo někdo, kdo by měl leadership, si vysvětluje právě dobou klidu. „Dlouho jsem hledal definici leadershipu a nenašel, ale dospěl jsem k tomu, že lídr musí mít tři základní vlastnosti: první je něco, čemu se v Polynésii říká mana, což znamená mít ducha. Když takový člověk vejde do místnosti, tak každý ví, že vešel – a nemusí to být nějak nápadně. Tohle si nemůžete koupit.“

„Lídr musí mít i morální sílu a schopnosti, dovednosti, aby ukázal, že to, co dělal, uměl skvěle. A důležitá věc leadershipu, který odděluje lídry od politiků, je, že se neřídí volebními průzkumy, ale mají svou vizi. Dokážou z menšiny, která je podporuje, udělat většinu tím, že je strhnou a přesvědčí. A to mi tady chybí.“

Demokracie stále funguje

I to může být důvod, že u nás chodí k volbám tak málo lidí. „Tady k volbám chodí ani ne polovina voličů, což je jedna z katastrof naší demokracie. Kromě toho, že výrazně pokulhává naše vzdělanost, což je další pilíř demokracie.“

Čtěte také

S Pavlem začíná nová etapa ve vývoji demokracie. Rok 1989 je definitivně minulostí, míní Přibáň

„Ale zkusím to zeširoka: Často říkáme, že demokracie nefunguje. Ne, demokracie funguje, je to naprosto skvělý nástroj, ale přestává fungovat vždy, když ji někdo zneužívá. To máte jako s jakýmkoli nástrojem – když s ním neumíte pracovat, tu službu vám neodvede.“

„Nejsem politolog, ale myslím, že je důležité, aby se změnila skutečnost, že polovina voličů kašle na to, kdo nás bude reprezentovat ve veřejné sféře. A druhá věc je potřeba snad nějakého etického kodexu. Umím si teoreticky představit, že by se všichni lídři stran sešli na předvolební večeři. A tam se dohodli, že na sebe budou tvrdí, ale stranou nechají rodiny, podpásovky, dezinformace. A že si řeknou, že budou bojovat o to, kdo prosadí lepší vizi, lepší koncepci rozvoje této země. Ale to je samozřejmě jen sci-fi,“ dodává Bárta.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.