S Pavlem začíná nová etapa ve vývoji demokracie. Rok 1989 je definitivně minulostí, míní Přibáň

„Občanský kandidát se stal prezidentem a občanská společnost si může vydechnout, ale musí sebe sama pochopit, to, o čem hovořil prezident Pavel: toto nebyly volby, ve kterých byli vítězové a poražení. Zvítězili jsme všichni jako demokraté a občané,“ podotýká.

Čtěte také

Cesty do krajů, kde Pavel nevyhrál, můžou přispět k zakopání příkopů, míní komentátor Čaban

Poukazuje přitom na to, že v opozici proti Andreji Babišovi (ANO) se dokázaly sjednotit politicky i názorově velmi různorodé části společnosti. Jedním z rysů české politiky je pak prý to, že v ní nikdy nepřevážil hlas extremistů.

„To byl špatný kalkul Andreje Babiše v parlamentních i prezidentských volbách, že kampaň vyhrotil a postavil ji na lži jako běžném přesvědčovacím prostředku. Posun k argumentaci Donalda Trumpa a hodnoty Viktora Orbána podle mě srazily Babiše na kolena, ten výsledek nikdo nečekal tak výrazný,“ upozorňuje profesor na univerzitě ve velšském Cardiffu.

Pozastavuje se přitom nad prohlášeními autorů Babišovy kampaně, že témata války a boje proti vládě využili na základě výsledků průzkumů, protože po nich byla ve společnosti poptávka.

Základní mystérium demokracie spočívá v tom, že nikdo nakonec nevidí voličovi do hlavy.

„A to je právě to děsivé. Hloupost politických marketérů mě skutečně překvapuje, protože základní mystérium demokracie spočívá v tom, že nikdo nakonec nevidí voličovi do hlavy. Myslím, že ten billboard vejde do učebnic politického marketingu, jak se nemá dělat kampaň,“ soudí Přibáň.

Nová etapa demokracie

V prezidentských volbách nejenže došlo k potvrzení proevropské a prozápadní orientace České republiky, ale jsou i znamením pro Evropu, že populismus může být poražen, a to nejen ve střední Evropě.

Andrej Babiš by byl pokračováním politiky Miloše Zemana jinými prostředky.

„I v té západní si prošli svou vlnou destruktivního populismu. Je otázka, zda se populismus dokáže adaptovat na podmínky ústavní demokracie, jako se to stalo ve Francii s prezidentem Emmanuelem Macronem, anebo zda zničí ústavní rámec, jako se to stalo v Maďarsku a jsme toho svědky v Turecku,“ upozorňuje Přibáň.

Čtěte také

Zvolení Pavla chápu jako snahu zlepšit naši demokracii a přestat se ohlížet do dob před rokem 1989, míní filozof a historik Komárek

V této souvislosti se zamýšlel i nad tím, co by se stalo, kdyby prezidentské volby dopadly opačně. „Byla to moje noční můra. Andrej Babiš by byl pokračováním politiky Miloše Zemana jinými prostředky,“ poznamenává s tím, že v posledních 20 letech za prezidentství Václava Klause a právě Miloše Zemana došlo k úpadku ústavní demokracie.

„Najednou je tady hlava státu, která chce hovořit s vládou i opozicí, naslouchat občanům v sociální a ekonomické nouzi a hovoří, a to je pro mě nejdůležitější, zcela jiným jazykem než odcházející hlava státu. Od jazyka se bude vše odvíjet. Je to jako ve školce, když dovolíte, aby děti mluvily vulgárně, tak se ty vulgarismy stupňují. Odvíjí se od toho, jak se k sobě budeme chovat,“ domnívá se sociolog.

Nyní prý nastává třetí období ve vývoji demokracie v Česku, kdy po tom ustavujícím havlovském vládli lidé, kteří se odkláněli od ideálů listopadu 89. „Rok 1989 se definitivně stává minulostí a vstupujeme do období, kdy můžeme stabilizovat ústavní demokracii za podmínky, že obnovíme její sociální rozměr,“ uzavírá.

Jak se dívá na komunistickou minulost nastupujícího prezidenta? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.