Každý pátý Čech má změny v mozku, varuje neurolog Tolar. Jedná o povolení svého léku na Alzheimera

Největší zákeřnost Alzheimerovy nemoci je podle něj v tom, že riziko jejího vypuknutí se vyskytuje u každého. „A destrukce personality, osobnosti je ta největší osobní tragédie,“ dodává.

„Alzheimer způsobuje poškozování spojení neuronů a zabíjení buněk,“ vysvětluje neurolog. „Trvá to skoro 30 let a během prvních 20 let se postupně rozpojí náš počítač v hlavě. A pak, když je tak poškozený, že už se mozek nedokáže kompenzovat sám od sebe, tak se projevují klinické příznaky,“ doplňuje.

Čtěte také

Náš mozek je v zásadě stejný jako v pravěku. Multitasking lidem spíše nejde, přibližuje psycholog

„Takže tomu, čemu se říká Alzheimerova nemoc, to znamená klinická Alzheimerova nemoc, je už terminální fáze posledních osm až pět let, než pacient zemře,“ pokračuje vědec.

Problematické navíc je, že mozek nedá během prvních 20 let, kdy probíhá nemoc bez příznaků, žádné varování. „Není schopný vytvořit nové buňky, nebo alespoň ne v množství, které by bylo relevantní. Ale dokáže se adaptovat. A to se děje prvních 20 let, že části mozku, které nejsou poškozené, nahrazují funkci těch, které jsou poškozené,“ vysvětluje vědec.

V pokročilém stadiu ale mozek tuto kompenzaci přestává zvládat. „Nejvýraznější změna mozku s Alzheimerovou nemocí je, že se z kila a půl, které normálně váží zdravý mozek, najednou dramaticky zmenší. Najednou tam chybí mozková hmota,“ říká.

Stárnoucí populace

Podle neurologa představuje Alzheimerova nemoc hrozbu kvůli celosvětovému stárnutí populace. „Ekonomický dopad, už když se opomene lidský, je vždycky obrovský,“ doplňuje vědec věnující se výzkumu Alzheimerovy nemoci.

Čtěte také

Zvyšuje poslech Mozarta inteligenci? Neurolog a hudebník Levitin zkoumá účinky hudby na lidský mozek

„Ještě jedna věc je důležitá, že v terminální fázi je v Americe asi šest až sedm milionů lidí, ale v preklinické, to znamená v prvních 20 letech, je asi desetkrát víc,“ varuje Tolar.

„Jestli v Česku je 180 tisíc lidí v terminální fázi, tak to znamená, stejně jako v Americe, že každý pátý člověk má už nějaké změny v mozku. A to je ta tragédie,“ říká. „Ale zatím neexistuje efektivní léčba nebo prevence, a právě na tom pracujeme.“

Lék na Alzheimera

V tom, zda člověk dostane ve stáří Alzheimerovu nemoc, hraje podle Tolara roli genetika. „Je tam obrovský genetický risk genu, kterému se říká apolipoprotein E4. Ten specificky snižuje schopnost mozku čistit toxin, který způsobí Alzheimerovou nemoc,“ říká.

Čtěte také

Léčba elektrostimulací mozku? Víme, že to funguje, problém je zachytit nemoc včas, říká neurovědec

Právě na tomto poznatku je pak založený jeho výzkum. „Napsali jsme asi patnáct článků, které tohle popsaly, co je tento toxin a jakým způsobem najít pacienty, kteří mají Alzheimerovou nemoc, nikoliv jinou formu demence“ vyjmenovává. Sledovali také průběh nemoci a roli genetiky.

Výzkumný tým Martina Tolara ukončil třetí fázi studie a teď jedná s regulačními orgány v Americe o povolení léku. Pokud půjde vše dobře, mohli by povolení získat příští rok.

„Jsme schopní zabránit atrofii mozku,“ vyzdvihuje hlavní přínos objevu.

„Na začátku terminální fáze jsme schopní dramaticky zlepšit klinickou schopnost fungování. Klinicky zlepšit příznaky. Ne když je to dál, pokud už nemoc pokročí. To už moment, kdy už se to nedá vrátit ani tím, že zabráníte formování toxinu a jeho odplavání, což náš lék dělá,“ upřesňuje.

V čem pomáhá hladovění v boji s Alzheimerovou chorobou? Proč je pro člověka důležitý lidský kontakt? A jak vnímá Martin Tolar, který dlouhodobě působí ve Spojených státech, vliv současné administrativy na rozvoj vědy? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus se Světlanou Witowskou.