Léčba elektrostimulací mozku? Víme, že to funguje, problém je zachytit nemoc včas, říká neurovědec

5. leden 2025

Největší audioportál na českém internetu

Biomedicínský inženýr a neurovědec z americké Mayo Clinic a Českého vysokého učení technického v Praze Václav Křemen | Foto: Věra Luptáková, Český rozhlas

Jak může kybernetika a AI přispět k diagnostice a léčbě nemocí mozku?

Pacientům s neurodegenerativní nemocí, jako je epilepsie nebo Alzheimerova choroba, může pomoci elektrostimulace mozku. „Technicky to znamená, že se do určitých mozkových center zavedou elektrody, které tam doručují stimulační proud,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus biomedicínský inženýr a neurovědec z americké Mayo Clinic a ČVUT v Praze Václav Křemen. 

Asi u třetiny pacientů s epilepsií nezabírají léky. Biomedicína proto volí jiný přístup, aby s léčbou pomohla. „Pokud není možný chirurgický zákrok, další možností je elektrostimulace mozku,“ říká Václav Křemen v pořadu Leonardo Plus.

Čtěte také

Mozkové stimulátory se nejdřív používaly jen u pacientů, které trápí Parkinsonova nebo Alzheimerova nemoc. Zájem o ně ale roste, uplatňují se třeba i při léčbě epilepsie nebo u psychiatrických diagnóz. 

„Víme, že to funguje na určitou skupinu pacientů lépe, na jinou hůř, ale přesto tam víceméně naslepo doručujeme nějaký proud,“ shrnuje neurovědec.

Diagnostika s pomocí AI

Při diagnostice chorob mozku už teď pomáhá umělá inteligence. Podle Václava Křemena by mohla v těchto oborech posloužit ještě víc. Přínosné je například její použití při analýze dat pacientů s Alzheimerovou nemocí v časové ose.

Čtěte také

„Velký problém je zachytit nemoc včas,“ připouští vědec. „V časové posloupnosti ale můžeme zjistit, zda se kognice zhoršuje a jak moc. Poznáme, že to není dané tím, že se někdo zrovna špatně vyspal,“ dodává. 

K vývoji podobných technologií vědci potřebují co nejvíce dobře označených dat. „Je to trochu jiné než při používání umělé inteligence na rozlišení toho, jestli vidí strom, auto nebo osobu,“ upozorňuje Václav Křemen a pokračuje:

„Tam poměrně snadno dosáhnete označení dat a stojí to poměrně málo peněz. Získávání dat v biomedicíně se zdá být drahé, ale s pomocí nových přístupů v AI může být nakonec mnohonásobně levnější než dřív.“

Superpočítač v Ostravě 

Jako neurovědec a inženýr se Václav Křemen angažuje v radě mezinárodního projektu CLARA, který má přispět k diagnostice a léčbě neurodegenerativních nemocí. Ke zpracování velkého množství dat od pacientů by měl sloužit i superpočítač v Ostravě. 

Čtěte také

„Je naprosto fascinující, jaké technologie bude mít k dispozici a jaké nové modely dokážeme s jejich pomocí uvádět do praxe,“ těší se a dodává: „Chtěl bych, abychom se dostali na úroveň prediktivních metod, které budeme moci začít zkoušet a používat v praxi.“

Jak při zpracování zdravotnických dat pomáhá superpočítač? Proč je v mozku důležitý úklid? Poslechněte si celý pořad s neurovědcem a biomedicínským expertem Václavem Křemenem nahoře v audiozáznamu. 

autoři: Martina Mašková , jud

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.