Studenti univerzit třetího věku na sobě chtějí pracovat a nenechat mozek zlenivět, říká trenérka mentální kondice
Jana Bílková je pedagožka, překladatelka a psycholožka, která učí na univerzitách třetího věku a říká, že studenti z řad seniorů a seniorek jsou specifičtí ve své motivaci – studují totiž z vlastní vůle. „Chtěla bych, aby si lidé hráli a trénovali si při tom mozek“, říká autorka čtyř knih s cvičeními pro rozvoj mentální kondice.
Mentální kondice odráží celkový stav a připravenost našich schopností řešit různé úkoly a operace. „Co není aktivní, postupně ochabuje a spousta lidí seniorského věku si je toho vědoma,“ říká Bílková. Zdůrazňuje, že spoustu věcí máme ve svých rukou, ale zároveň platí, že není dobré moc tlačit na pilu a přistupovat k řešení problémů silově.
Čtěte také
„Posluchačky a frekventantky univerzit třetího věku jsou častěji ženy. Je to dáno jak průměrným věkem dožití, tak ale i tím, že zřejmě muži nemají takový zájem. Často slyším, že se bojí, že by je ženy zahanbily,“ popisuje autorka knih s cvičeními pro rozvoj mentální kondice.
Bílková kromě aktivizačních programů pro seniory v Hovorech popisuje i význam jazyka a dialogu pro rozvoj myšlení u malých dětí.
„Rodiče mohou rozvíjet jazykový potenciál svých dětí tím, že jim čtou, naslouchají jim a povídají si s nimi. Vždy je škoda, pokud je komunikace rodič – dítě jednostranná. Je dobré, když se rodiče dětí umějí také ptát a stimulují je ke kladení otázek. Každá otázka, zejména otevřená, je známkou zájmu o to, jak dítě něco prožívá a hodnotí. Role rodičů a prarodičů by se neměla redukovat pouze na to, aby říkali, co a jak mají děti dělat,“ upozorňuje Bílková.
Nejenom o přesmyčkách, skrývačkách a doplňovačkách při trénování mentální kondice, ale také o významu čtení pro děti. Poslechněte si Hovory Evy Hůlkové. (repríza)
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
