Zvyšuje poslech Mozarta inteligenci? Neurolog a hudebník Levitin zkoumá účinky hudby na lidský mozek

„Jak napsal Steven Pinker v knize Jazykový instinkt: Pokud jde o biologickou příčinu a následek, je hudba k ničemu. Nevykazuje žádné známky záměru dosáhnout cíle, jako je dlouhý život, dočkání se vnoučat nebo přesné vnímání a předvídání světa. Na rozdíl od jazyka, zraku, sociálního uvažování a fyzického know-how by mohla hudba z našeho druhu zmizet a zbytek našeho životního stylu by se prakticky nezměnil,“ píše Levitin.

Čtěte také

Hudba od pólů. Geolog složil smyčcový kvartet podle klimatických dat

Sám s tím však nesouhlasí a naopak dokazuje, že hudba byla součástí vývoje lidského druhu a že muzikální jedinci měli evoluční výhodu.

Hudba podle něj hrála roli při pohlavním výběru. Lidské samice si vybíraly ochotněji kreativnější muže, muže, kteří dokázali svým zpěvem zahrát na city, dokázali přesvědčivěji vyjadřovat emoce.

Platí to dodnes, pohleďme na atraktivitu rockových hvězd u dospívající dívčí populace. Hudba měla v prehistorických společenstvích roli „pavího ocasu“.

Čtěte také

Hudba zmírňuje člověku strach, úzkosti a zlepšuje paměť. Ať se jí věnuje jakkoliv, potvrzují vědci

„Hudba je mezi všemi lidskými činnostmi výjimečná jednak tím, že je všudypřítomná, jednak proto, že je starobylá. Nechyběla v žádné nám známé lidské kultuře, kam jen sahají naše historické záznamy,“ píše Levitin.

„Jedněmi z nejstarších hmotných artefaktů nalezených při vykopávkách na místech sídel moderního člověka i jeho předků jsou právě hudební nástroje: kostěné flétny a bubny zhotovené z pařezu a přes něj natažené zvířecí kůže,“ dodává.

Zvyšuje poslech Mozarta IQ?

Co naopak autor knihy nepovažuje za prokázané, je tvrzení, že poslechem hudby se přímo zvyšuje inteligence. Dokonce ho považuje za nebezpečné ve vztahu k vnímání významu hudebního umění ve společnosti. Zdůrazňuje, že Mozarta máme poslouchat kvůli jeho hudbě, a ne proto, že je to zdravé pro mozek:

Čtěte také

Poslech klasické hudby pomáhá při léčbě epilepsie. Mozartova hudba přitom funguje lépe než ta Haydnova, zjistili brněnští neurovědci

„Před několika lety se v novinách a ranních talk show mluvilo o studii, která tvrdila, že když budete denně deset minut poslouchat Mozarta, budete chytřejší, tedy tzv. Mozartův efekt. Konkrétně uváděla, že poslech hudby může zlepšit výkon v úlohách na prostorové uvažování zadaných bezprostředně po poslechu, což podle některých novinářů platilo i pro matematické schopnosti. Američtí kongresmani v souvislosti s tím přijímali příslušné rezoluce, guvernér státu Georgia vyčlenil prostředky na nákup jednoho CD s Mozartovou hudbou pro každého nově narozeného občánka.“

„Většina vědců se ocitla v nepříjemné pozici. Ačkoli intuitivně věříme, že hudba může zlepšit i jiné kognitivní schopnosti, a ačkoli bychom všichni rádi viděli více státních prostředků směřujících k podpoře hudby ve školách, samotná studie obsahovala mnoho vědeckých nedostatků. Osobně mi celý ten humbuk připadal trochu pohoršlivý, protože to vyznívalo, že hudba by se neměla studovat sama o sobě, ale pouze tehdy, pokud by mohla lidem pomoci k lepším výsledkům v jiných, ‚důležitějších‘ věcech,“ doplňuje autor.

I dítě v děloze vnímá hudbu

Levitin ale nezpochybňuje aktivity, které se v posledních letech objevují stále častěji. Orchestry a komorní soubory pořádají koncerty pro těhotné matky, tedy hudební produkce pro nenarozené děti. Ještě před pár lety by to mohlo působit jako šarlatánství, a možná i trochu je, ale sám autor uskutečnil výzkum, který měl zjistit, jestli dítě v děloze vnímá hudbu.

Čtěte také

Streamovaná hudba zatěžuje přírodu víc než běžné nosiče, tvrdí vědci

Vzorku pozvaných těhotných matek hrál opakovaně nahrávku téže skladby. Když se děti narodily, pozval je s jejich matkami jednotlivě do kanceláře a zahrál deset různých hudebních skladeb, mezi nimiž byla i ta, kterou jim pouštěl před narozením. Různými metodami zkoumal jejich reakce.

Ty byly různorodé, pozitivní i negativní. Ale reakce na hudbu, kterou kojenci slyšeli před porodem, byly u statisticky významného vzorku jiné oproti reakcím na ostatní skladby. Bylo evidentní, že děti tu jednu skladbu už znaly.

Co dalšího nám ještě studie lidského mozku v souvislosti s hudbou prozradí, si poslechněte v pořadu Ex libris, který připravil Lukáš Hurník.