Zemanovo působení na Hradě souvisí s nezralostí naší demokracie. Ta i po 30 letech zápasí o svoji podobu, soudí filozof Němec
„Když veřejně činná osobnost nebo politik začne nadbíhat tomu, co si lidé myslí, zvláště pokud jde o pokleslejší mínění, podílí se na utváření tohoto veřejného mínění a tím přispívá k celkovému úpadku společnosti,“ myslí si Václav Němec, filozof a pedagog Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Kdo je v Česku příkladem takového selhání? A jaký to má dopad na společnost?
Podle Němce je ukázkou selhání elit bývalý prezident Miloš Zeman, který byl původně intelektuálem a vzdělaným člověkem, později ale začal nadbíhat čím dál pokleslejšímu veřejnému mínění. Markantním příkladem takového nadbíhání byla migrační krize.
Místo toho, aby jako vzdělaný člověk naučil lidi rozlišovat, přiživoval ty nejhorší stereotypy.
„Šlo o šíření strachu, kolektivních stereotypů, které vytvářel, strachů z migrantů a muslimů. Tady skutečně nadbíhal něčemu, co ve společnosti bylo. Ale místo toho, aby jako vzdělaný člověk naučil lidi rozlišovat, přiživoval ty nejhorší stereotypy. Vytvářel tím falešné strašáky a odváděl pozornost od skutečných nebezpečí, jako byla třeba Ruská federace, které naopak ve své politice hrál do karet,“ míní Němec.
Probíhající zápas o podobu demokracie
Podle něj je celé působení Miloše Zemana jako prezidenta spojené s nezralostí naší demokracie, která i po 30 letech od revoluce stále ještě zápasí o svoji podobu.
Čtěte také
„Myslím si, že posledních 15 let pozorujeme střet mezi směřováním ke standardní liberální demokracii, která má všechny atributy demokracie, a mezi defektní demokracií, která se vyznačuje korupcí, destrukcí právního státu a populismem,“ říká Němec.
Upozorňuje ale na to, že přes nebezpečný zápas o podobu demokracie, který se posledních deset let odehrával, náš systém nakonec ustál i takového prezidenta, jako je Miloš Zeman.
„Nakonec nedošlo k větší destrukci systému, k čemuž mohlo dojít, protože některé jeho kroky směřovaly k destrukci demokracie západního liberálního typu, k většímu přechýlení naší zahraniční politiky na Východ a k despociím,“ vysvětluje.
Selhání Poslanecké sněmovny
Důvodem toho, že systém vydržel, je dělba moci a fungování občanské společnosti. Podle Němce však zvláště v minulém volebním období, kdy vládu tvořilo hnutí ANO, ČSSD a SPD, nebyl v Poslanecké sněmovně dostatečný odpor.
Čtěte také
Senát tehdy podal na Zemana ústavní stížnost, která horní komorou prošla, v Poslanecké sněmovně se už ale podpory nedočkala.
„Viděli jsme, že existovala část politiků, kteří dobře nezafungovali ve své kontrolní funkci. To je totiž smysl dělby moci – že její pilíře se mají navzájem hlídat. Ve chvíli, kdy někdo začne překračovat svoje pravomoci, uzurpovat si více moci a porušovat Ústavu nebo se pohybovat za její hranou, v takovém okamžiku by měly další pilíře zafungovat,“ říká Němec.
Přestože podle něj sněmovní politici nesplnili svoji kontrolní roli, Senát v tomto ohledu zafungoval, což bylo pro prezidenta významným signálem.
Poslechněte si celou Osobnost Plus v audiozáznamu. Moderuje Barbora Tachecí.
Související
-
Nováček: Složení lidí na Hradě dosvědčuje, že Pavel nebude prezident chaotických rozhodnutí
Česko má čtvrtého prezidenta své historie. Ve čtvrtek se hlavou státu stane Petr Pavel. Jak dosavadní prezidenti Česka ovlivnili naše vnímání a očekávání od prezidenta?
-
Kolik vydělává prezident? Kromě platu dostává i paušální náhrady, po skončení doživotní rentu
V prvním dílu seriálu se zaměříme na to, kolik vlastně prezident vydělává peněz. A jak je to po odchodu z funkce?
-
Analytik: Prezident nemůže problémy v krajích přímo řešit. Má ale velký vliv na nastolování agendy
Zvolený prezident Petr Pavel postupně navštěvuje kraje, ve kterých v lednové volbě nezvítězil. Cílem čtvrteční cesty je Ústecký kraj, kde se setká i s jeho hejtmanem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.