Na ekonomický růst nemáme natrénováno. Zatímco ostatní země investovaly, my to projedli, říká ekonom Marek

18. duben 2024

Česko konečně porazilo krizi. Důvodem je klesající inflace, která má nastartovat domácí poptávku. Poslední prognóza ministerstva financí předpovídá pro letošní růst ekonomiky 1,4 procenta, průměrnou inflaci 2,7 procenta, udržení nízké nezaměstnanosti a po dvou letech návrat růstu reálné mzdy, konkrétně o 3,6 procenta. Je opravdu krize za námi? V pořadu Řečí peněz vysvětluje hlavní ekonom české pobočky poradenské společnosti Deloitte David Marek.

V jaké kondici je česká ekonomika? Skutečně máme krizi za sebou, jak tvrdí například ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS?

Situace je o poznání lepší, než byla před rokem, kdy jsme o tom mluvili. Nejhorší krizové okamžiky máme za sebou.

Čtěte také

Byla to série tří významných krizí: První přišla pandemie, následně se rozpadly dodavatelské řetězce, což zasáhlo malé otevřené ekonomiky, a třetí byla energetická krize.

Loni jsme se z toho vyhrabávali, ale letos už situace vypadá podstatně lépe a česká ekonomika zůstává v křehkém oživení. Je nadále velmi zranitelná.

Vidíme, že v okamžiku, kdy se objeví nové geopolitické riziko, tak si opět musíme dávat pozor, aby se to neprojevilo v dodavatelských řetězcích, které česká ekonomika potřebuje. Ať už jsou to útoky na lodě v Rudém moři, nebo eskalace konfliktu na Blízkém východě a další.

Takže máme opravdu krizi za sebou? Jemenští povstalci stále útočí na lodě, pořád jsou problémy v dodavatelských řetězcích, ceny energií nám teď rostou, když se vrátily do hry vyšší poplatky za regulované energie. Není ten otazník ještě příliš velký?

Pokud budeme krizí mínit inflační šok, kterým jsme si v posledních dvou letech prošli, tak to už asi za sebou máme. Nicméně bych dodal, že cenová hladina už o těch 30 procent vyšší zůstane. To se samozřejmě bude i nadále promítat do všech ekonomických aspektů života v této zemi.

Čtěte také

Nicméně alespoň už neroste tak závratným tempem inflace, a proto bychom mohli říci, že to máme za sebou.

A pokud bychom chtěli říci, že se vracíme k situaci, která tady byla v letech 2015 až 2020, kdy česká ekonomika rostla solidním tempem a měla i ostatní parametry makroekonomické rovnováhy v pořádku, tak tomu tak není. Česko zůstává zemí, která má velmi nevýrazný anemický růst.

„Jsme tlouštík, který nemá na tempo sousedního sprintera“

Česko se na předcovidovou úroveň vrátí možná už letos, ale stále jako jedna z posledních ekonomik v Evropě? V čem jsme tak zaostali?

Na růst nemáme natrénováno. Ostatní země trénovaly před covidem ve smyslu, že investovaly. Stačí se podívat na rozvoj dopravní infrastruktury nebo na plánované investice v energetice v sousedním Polsku. Mají k růstu našlápnuto, protože si na tom v předchozích letech zakládaly. Ale co jsme dělali v letech před pandemií my?

Zvyšovali jsme starobní důchody nebo příspěvky na dopravu, i když jsme nemuseli. My jsme to projedli, oni si to proinvestovali a teď sklízí plody. Jsme tlouštík, který nemá na to, aby udržel stejné tempo jako sousední sprinter.

Jaký je stav českého průmyslu? Pomáhá mu konsolidační balíček? A měla by ČNB snižovat úrokové sazby rychleji? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Václav Pešička , fos
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.