Německu hrozí hned dvě recese v řadě. Od konce války by to bylo podruhé v historii, varuje německá expertka Vogelbachová

Čtěte také

Česko i Německo zažívají v průmyslu stejné potíže. Musíme se orientovat jinam, radí ekonom

K tomu se jen pomalu zvyšuje spotřeba domácností, takže německé hospodářství nemá celkově moc dobré vyhlídky. Po loňském propadu o 0,3 procenta ho podle předpovědí vládních institucí čeká další mírný pokles, zhruba o půl procenta.

„Je to teprve podruhé v poválečné historii Německa, kdy bychom měli recesi dva roky po sobě. Přitom opravdu doufáme, že se to spraví a už nebude ani opakovat. Doufáme, že správná hospodářská politika a mírný globální růst tomu tentokrát zabrání,“ uvádí pro pořad Peníze a vliv Vogelbachová, vedoucí oddělení mezinárodní hospodářské politiky německé komory, sdružující klíčové podniky v Německu.

Náš klíčový partner

Vývoj německé ekonomiky je přitom pro Česko klíčový. Jde o totiž největšího obchodního partnera: do Německa od nás proudí přibližně jedna třetina veškerého exportu. Provázanost, speciálně v automobilovém průmyslu a strojírenství, je ale oboustranná. Pro Německo jsme byli loni 10. největší obchodní partner ze všech zemí světa: vzájemná obchodní výměna dosáhla 115 miliard eur, což je v přepočtu téměř 2,9 bilionu korun. 

Čtěte také

Lída Rakušanová: Německo, náš vzor?

Klesající německá ekonomika tak ovlivňuje i část průmyslu u nás, ten pak pociťuje pokles poptávky. Jako největší riziko pro vývoj ekonomické situace v letošním roce to také uvedlo v průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory na prvním místě, a to 58 procent firem.

Hned na druhém místě vidí 48 procent firem podnikajících v Česku jako riziko pro svůj další rozvoj, nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Důvodem je podle podniků, kterých se průzkumu účastnilo zhruba 140, mimo jiné špatně nastavená struktura vzdělávání.

Čtěte také

Stanjura: Snížíme byrokracii, dotace a rozhodneme o dalších jaderných blocích

„Stát nám dodává lidi, kteří jsou buď nekvalifikovaní, nebo mají kvalifikaci, kterou nikdo nepotřebuje. Školství ale platíme z daní, které odvádíme, pak jsme nuceni zaměstnat lidi a investovat znovu peníze do jejich vzdělání, abychom byli schopni přežívat,“ popisuje praxi Martin Kořínek, výkonný ředitel firmy Grammer CZ, která na Tachovsku vyrábí sedačky.

Další problém je podle něj i nepružný zákoník práce. „Pochází někdy z 20. století, ale dobře, je to pořád lepší než školství, které se potácí někde mezi 19. a 20.,“ uvádí Kořínek.

Česko ale mírně poroste

Česko má nicméně pro letošní rok vzhledem k očekávanému zvýšení spotřeby domácností lepší celkovou prognózu ekonomiky než Německo. Po loňském půlprocentním propadu bychom se měli vrátit k růstu. Ministerstvo financí ho podle šéfa resortu Zbyňka Stanjury nově odhaduje na 1,4 procenta.    

Čtěte také

Za 20 let by současný důchodový systém skončil s 400 miliardovým deficitem, říká ekonom Hampl

Mezi německými podniky zůstává podle Vogelbachové dost pochmurná nálada, a na rozdíl od Česka není ani výhled moc optimistický. Na druhou stranu alespoň slabá naděje, že se situace trochu zlepší, tu podle ní je.

Inflace klesá, a to nejen v Německu, ale i v dalších zemích, mohly by tak opět klesat úrokové sazby, a alespoň mírně se oživuje i globální ekonomika. „Jsme přece jen velmi otevřená ekonomika, která je velmi závislá na situaci celého světa, takže můžeme doufat, že pokud budou pokračovat pozitivní trendy, pozitivně se to odrazí i na německé ekonomice,“ upozorňuje Vogelbachová. 

Klíčové pro Německo ale podle ní také je, že si musí „udělat domácí úkoly”. Ekonomika má totiž vážné strukturální problémy, kdy jsou vysoké ceny energií – podobně jako u nás – na dvojnásobku. Proti situaci před vypuknutím ruské války na Ukrajině. A jsou jen jedním z těch nejvážnějších.

A ta byrokracie...

„K tomu jsou tu další potíže. Třeba stárnoucí populace, což způsobuje velký nedostatek kvalifikovaných pracovníků. A také platí, že německé prostředí není příliš vstřícné k investicím, zejména kvůli množství byrokracie. Investování je velmi komplikované, takže se soukromé investice, které bychom velmi potřebovali pro zelenou i digitální transformaci, zkrátka nedělají,“ vypočítává Vogelbachová.

Čtěte také

Česko nevzkvétá. Spíše než štika v rybníce, jsme ten líný kapr u dna, říká prezident NKÚ Kala

Německé podniky tak volají po zlepšení podmínek doma a vláda jim částečně vyšla vstříc. Nedávno přijala zákon o příležitostech k růstu, v originále „Wachstumschancengesetz“.

„Považujeme ho za dobrý první krok. Jsou tam třeba daňové úlevy na výzkum a vývoj, nebo rychlejší odpisy investic a strojů, což je velmi dobré. Nicméně firmy potřebují víc a i odvážnějších opatření,” upozorňuje.

Jde například o výhodnější odpočty ztrát z minulých let a také jakékoliv možnosti snížení nákladů na energie.

„Cokoliv, co pomůže snížit ceny energií, by přineslo velký prospěch. Například náklady na poplatky za energetické sítě jsou vysoké, takže to by byl velký rozdíl. Obecně by pomohlo všechno, co omezí byrokracii, sníží množství regulací a rozhodně nebude přidávat novou zátěž. U každého nového nařízení je také potřeba udělat kontrolu, jak je vůbec reálné, jaký to bude mít dopad na firmy, zejména ty malé a střední,“ dodává Melanie Vogelbachové z Německé průmyslové a obchodní komory. 

Jak se německý byznys staví k obchodování s Čínou? O čem by měl v Číně mluvit kancléř Olaf Scholz? A jak se Německo dnes dívá na zelenou transformaci? Celý rozhovor s Melanii Vogelbachovou najdete v audiu, připravila Jana Klímová.