Slovenská bankéřka: I u nás se eurem strašilo. Pak se ale ani nezdražovalo, ani jsme neplatili cizí dluhy

„I kdybyste dnes rozhodli v referendu, že euro přijmete za čtyři roky, stejně nevíte, co se mezitím stane. A eurozóna bude zas jiná. Vývoj nezastavíme,” říká pro podcast Peníze a vliv bývalá viceguvernérka Národní banky Slovenska a poté dlouholetá zástupkyně šéfa Všeobecné úvěrové banky (VÚB) SR Elena Kohútiková.

Čtěte také

Petr Holub: Kdo hledá ekonomické důvody pro euro, jen zdržuje

Mnoho argumentů proti euru je tady podle bankéřky stejných, jako slyšela dřív na Slovensku. Například to, že Česko ztratí suverenitu v dohledu nad bankami, bude muset platit dluhy za jiné členy eurozóny nebo že ztratí možnost tlumit ekonomické šoky úpravou kurzu koruny.

Euro není kouzelný proutek

„Nevím, jestli by bylo dobré, kdybychom stále měnili kurz podle toho, jaké přijdou nebo nepřijdou šoky. To vytváří větší nejistotu pro podnikatele i obyvatele. Alfa a omega celé snahy o euro by prostě měla být taková hospodářská politika, abychom šoky dokázali zvládnout,” upozorňuje současná členka dozorčí rady VÚB banky.

Čtěte také

Zmocněnec pro euro by mohl posílit důvěru společnosti, říká Nový z TOP 09. Jednoho propagandistu eura už máme, oponuje Munzar z ODS

Euro podle ní rozhodně není kouzelný proutek, kterým se švihne a všechno je lepší. To platí i pro Slovensko, které v HDP na hlavu v přepočtu na kupní sílu patří stále k nejchudším zemím. Klíčové je mít dobrou hospodářskou politiku a být konkurenceschopný.

„Když Slovensko vstupovalo do eurozóny, museli jsme udělat tvrdé reformy. Teď jsme znovu v podobné situaci, stejně jako jiné země. Jsou potřeba nové reformy školství, zdravotnictví, sociálního systému a vytvoření stabilního prostředí pro podnikatele,“ vypočítává Kohútiková.

Pokud jde o jeden z největších strašáků spojených s eurem – zdražování služeb a zboží –, tak ani to se podle bankéřky na Slovensku nenaplnilo. V roce přijetí eura přispěla nová měna k inflaci asi jednou až dvěma desetinami procenta.

„Důležité bylo informování lidí a kontroly, které dělala Slovenská obchodní inspekce, statistický úřad, neziskovky a také třeba Unie důchodců, aby si obchodníci nedovolili zneužít euro ke zvýšení cen.“

Čtěte také

Euro už v roce 2027? Rozhodne postoj ODS i zdraví české ekonomiky

„Druhá věc je, že jsme měli etický kodex, který podepisovaly firmy i banky a podle kterého nesměly euro zneužít ke zdražení,” popisuje bývalá centrální bankéřka.

Řecký bod zlomu?

V Česku podporuje přijetí eura dlouhodobě jen kolem 20 procent lidí. Zlom nastal po roce 2009, kdy se eurozóna dostala do krize v souvislosti s dluhovou krizí Řecka. Předtím mělo u nás euro podporu až kolem 50 procent.

Eurozóna v reakci na řeckou krizi zavedla tzv. Evropský stabilizační mechanismus jako systém finanční pomoci pro země v problémech. Podle kritiků eura by tak Česko přijetím eura přijalo i závazky za jiné země. Elena Kohútiková ale oponuje, že nic není černobílé.

Čtěte také

Eurozóna nepomáhala Řecku, ale sama sobě. Hájila zájmy států a bank, tvrdí ekonomka

„Evropský stabilizační mechanismus podle mě dává jistotu, že se problémy budou řešit okamžitě. To je důležité i proto, aby problém nenabobtnal a nezasáhl i země, které by nemusel,” vysvětluje.

„Pokud jde o Slovensko: Naše náklady na tento mechanismus zatím byly pouze v tom, že jsme udělali nějaký peněžní vklad. A za žádné dluhy jsme nikomu nic neplatili. Řecko si splácí své dluhy samo, společnými silami se naopak u něj dosáhlo toho, že muselo přijmout ozdravná opatření. Dnes se k nim investoři chovají jako k běžné zemi eurozóny,” uzavírá.

Elena Kohútiková

• stála u zavedení slovenské koruny v roce 1993 a zavedení eura na Slovensku v roce 2009;
• v letech 1990–2006 působila nejprve ve Státní bance Československé, po rozdělení republiky v Národní bance Slovenska;
• mezi lety 1994 a 2004 byla členkou bankovní rady a v letech 2000 až 2006 viceguvernérkou zodpovědnou za oblast měnové politiky, ekonomických analýz a měnových operací NBS;
• z centrální banky odešla v roce 2006 a až do roku 2017 působila ve Všeobecné úvěrové bance SR – nejdříve jako vrchní ředitelka úseku finančních a kapitálových trhů, od roku 2009 coby zástupkyně generálního ředitele;
• do roku 2017 byla podle časopisu Forbes šestkrát po sobě nejvlivnější ženou slovenského byznysu; 
• v letech 2022 až 2023 byla šéfkou poradců premiéra SR Eduarda Hegera.

Víc si poslechněte v dalším díle podcastu Peníze a vliv Jany Klímové.