Zmocněnec pro euro by mohl posílit důvěru společnosti, říká Nový z TOP 09. Jednoho propagandistu eura už máme, oponuje Munzar z ODS

29. leden 2024

Zmocněnec či zmocněnkyně pro euro – tuto funkci chce znovu oživit předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Je to potřeba, když ani sama vláda není jednotná v tom, jestli vůbec potřebujeme euro? Dokázal by „pan či paní Euro“ vést věcnou debatu o jednotné evropské měně a o tom, jestli by ČR prospěla? Jaký smysl by funkce měla v dnešní době, kdy Česko není ani součástí systému ERM II, označovaného za předpokoj eura?

Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Miloše Nového z TOP 09 zmocněnce pro euro potřebujeme.

Čtěte také

„Znám práci posledního národního koordinátora pro zavedení eura, kterým byl pan Dědek, a vím, že v té funkci vykonal mnoho dobrého, a je škoda, že je od roku 2017 neobsazena,“ říká.

Poslanec ODS Vojtěch Munzar má opačný názor. „Není tu ani celospolečenská, dokonce ani širší politická shoda na zavedení eura. Proto z mého pohledu opětovné vytvoření zmocněnce koordinátora pro přijetí eura nemá v tuto chvíli smysl,“ namítá.

Společenská debata

Munzar se domnívá, že společenská debata o zavedení eura probíhá ve vlnách. „Někde je intenzivnější, jinde méně, ale probíhá tady de facto už 20 let. I to, že tu sedím ve vašem přenosovém voze a mluvím se svým kolegou, který má jiný názor, je důkaz, že existuje.“

„Otázkou je, zda potřebujeme státem řízenou debatu. Já se spíš domnívám, když vidím ta vyjádření zastánců zřízení této funkce, že by to neměl být koordinátor, ale spíše takový propagandista eura, kterého už máme – je jím ministr pro evropské záležitosti. Debata již probíhá naprosto přirozeně mezi ekonomy, politiky a měla by zůstat svobodná,“ dodává.

„V případě národního koordinátora se o propagandu opravdu nejedná,“ reaguje Nový.

Čtěte také

„V tuto chvíli je zhruba 20 procent české populace pro euro a zbylých 80 je proti. Když se podíváme na důvody, proč česká veřejnost odmítá evropskou společnou měnu, tak především vyplývají z neznalosti toho, jak funguje sama EU, jaké jsou principy jejího fungování, jak funguje eurozóna, a také z neznalosti základních ekonomických principů, o které se existence eura opírá.“

„Role koordinátora v minulosti spočívala v tom, že vysvětloval laické veřejnosti ony základní principy, o které se euro opírá, a v tom je nutno pokračovat. Politické rozhodnutí musí být stavěno na důvěře české veřejnosti,“ dodává.

„Maastrichtská kritéria chceme plnit hlavně kvůli zdraví našich veřejných financí. Podívejme se na eurozónu – není homogenní a mnohé státy, které již euro mají, maastrichtská kritéria neplní. To destabilizuje společnou měnu zevnitř,“ popisuje Munzar.

Proměna podmínek

„Eurozóna se za posledních 20 let změnila. Chorvatsko i Bulharsko muselo vstoupit před přijetím eura do tzv. bankovní unie. Pro nás to znamená, že bychom předali dohled nad českými pobočkami bank Evropské centrální bance,“ říká Munzar.

Čtěte také

Při vstupu do EU se Česko k přijetí eura zavázalo. „Od tohoto závazku odstoupilo například Švédsko na základě referenda. Za těch 20 let se ukazuje, že společná měna nepřispěla ke sbližování ekonomik ani ke zvyšování bohatství všech zemí Evropské unie. Naopak z mého pohledu došlo k zabetonování určitých rozdílů mezi severním a jižním křídlem eurozóny,“ dodává.

„Co se týče plnění maastrichtských kritérií, pan kolega má pravdu v tom, že směřují i na naši domácí scénu, protože je zcela pochopitelné, že zdravé veřejné finance musíme mít bez ohledu na to, jestli máme korunu nebo euro,“ reaguje Nový.

„Praktický vývoj nám v tuto chvíli ukázal, že ačkoliv máme korunu, tak z hlediska veřejných financí jsme v naprosto katastrofální a dlouhodobě neudržitelné pozici.“

Čtěte také

„Eurozóna se za těch 20 let pochopitelně změnila, protože se výrazným způsobem změnil svět, který nás obklopuje, ale o to víc je potřeba, abychom nestáli bokem a byli účastni evropských integračních procesů,“ dodává.

„Ekonomové dlouhodobě poukazují na nebezpečí lidových referend, protože právě laicky nepoučená veřejnost je vystavena emocionálním tlakům, které velmi často vedou k chybným rozhodnutím. A příkladem za všechny je brexit,“ uzavírá.

Více podrobností o ekonomických důvodech za ne/přijetím eura si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse. Moderuje Karolína Koubová.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.