Karel Hvížďala: O čem svědčí odmítání eura

22. leden 2024

Proti přijetí eura je dnes ANO, SPD, skoro celá ODS a část lidovců. A to přesto, že 1. května uplyne 20 let od našeho vstupu do Evropské unie, kdy jsme se k přijetí eura zavázali. Hnutí ANO navrhuje o tomto kroku uspořádat referendum.

Připomeňme si proto, co by takový krok představoval: Nejprve je třeba zdůraznit, že naše ústava neupravuje referendum jako nástroj zákonodárné moci: Ta náleží výlučně parlamentu.

Čtěte také

Podle článku 2 naší ústavy pouze ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Referendum o konkrétní otázce by tedy mohlo být uskutečněno pouze tehdy, pokud by to parlament povolil přijetím speciálního ústavního zákona. Teprve ten by upravil, co může být předmětem referenda včetně formulace otázek předložených ke hlasování.

Jak známo, zatím se u nás konalo jediné referendum, a to o přistoupení k EU. Teoreticky, jak mi sdělil bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, by se tak předmětem referenda mohlo stát i hlasování o vstupu do eurozóny, pokud by se na její formulaci shodly obě komory parlamentu a jedině Ústavní soud by mohl rozhodnout, zda je taková otázka přípustná a případně ji i zakázat.

Snít o včerejšku?

Jenže protože filozofové dnes nezřídka kdy připomínají, že jsme svědky konce dějinné fáze, jež se vyznačovala dominancí verbálního vyjadřování a klasické gramotnosti a nalézáme se v období postlingvistické komunikace, kdy větší váhu má obraz a emocionální image, je třeba být na pozoru. V takové situaci je snadné ovlivnit znervóznělé občany, aby si odhlasovali málem cokoliv.

Čtěte také

Proto zásadní otázka zní: O čem může všeobecné lidové hlasování rozhodovat? Kdy může nekvalifikovaná většina měnit rozhodnutí odborníků? Či ještě ostřeji: Mohou voliči svobodně rozhodovat o konci demokracie? Nebo se mají referenda týkat pouze lokálních problémů?

Z laického hlediska je na první pohled minimálně neseriózní, když nějaký stát po 20 letech chce odstoupit od závazku, ke kterému se upsal.

Karel Hvížďala, komentátor

Z praktického hlediska, kdy 80 procent našeho exportu jde do EU, tedy do zemí, kde se platí eurem, převažují logicky výhody vyplývající ze zavedení eura poměrem 7:3, jak řekl v České televizi Miroslav Kalousek.

A naopak odmítání eura svědčí o našem zarytém konzervatismu stejně jako odpor proti moderní architektuře, viz odmítnutí Kaplického blobu, odpor k elektroautům či zavírání očí před klimatickou změnou. Uzavírat se do časového vakua a snít tam o včerejšku, to jsou počáteční symptomy společenské nebo stranické demence.

Autor je publicista

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.