Politolog Weiss: Kampaň je plná českých témat, ale k těm europoslanci nemají co říct

3. červen 2024

Už za týden budeme znát výsledky voleb do Evropského parlamentu (EP). Politolog Tomáš Weiss k tomu říká: „Kampaň je ale plná českých témat, a to přestože volíme poslance a poslankyně EP, kteří k domácím tématům nebudou mít absolutně co říct.“ Česká témata jsou podle něj v této volbě zcela irelevantní. „Tedy pro to, kam kandidují. Další skupinou jsou ti, co zas rovnou říkají, že tam pojedou, ale EP nevěří.“

Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí

„Upřímně řečeno: Člověk může být kritický k Unii, může být kritický k Evropskému parlamentu – to mně přijde naprosto legitimní pozice. Můžou si myslet, že spousta věcí, které se v Evropě schvalují, má být na úrovni národních států – u některých z nich mi to i možná dává smysl,“ doplňuje v Osobnosti Plus politolog z Katedry evropských studií Fakulty sociálních věd UK. 

Čtěte také

„Pak je naprosto legitimní, že sedí v Evropském parlamentu a hlasují proti. Protože mají dojem, že je to konkrétní předpis, který nemá být na půdě Unie. Ale musí vědět proč a mít pro to argumenty,“ vysvětluje politolog svůj názor. 

Co by pak měly řešit jen členské státy? „Celá integrace je založená na principu subsidiarity. Ve skutečnosti to znamená, že dokonce Evropská komise nesmí navrhovat věci, které jsou výhodněji regulované na národní úrovni,“ odpovídá. 

Weiss také připomíná, že Unie je z globálního hlediska vlastně také jen malý hráč.

„Všechny evropské státy jsou malé, některé si to ještě nepřiznaly a neuvědomily, ale v principu to tak je. A když nebudeme dělat věci spolu, nebudeme zajímat vůbec nikoho. Pokud naopak chceme někoho zajímat, chceme to dělat akceschopněji, tak by tomu asi nějaký způsob federalizace samozřejmě pomohl,“ připomíná s tím, že to ale reálně dvakrát nevidí. 

Čtěte také

Podle mnohých odborníků je tak největším nebezpečím pro Evropu sama Evropa, rozsekaná na jednotlivé zájmy se Unie může stát zcela neakceschopnou. 

„To je pravda, ale Unie nakonec akceschopná je, problém je jen ten časový horizont.“

„Všechno dlouho trvá i proto, že je to hlavně diskusní organizace, která se opravdu snaží dosáhnout kompromisu a konsensu, aby byly všechny členské státy spokojené s výsledkem. Také naprostá většina rozhodnutí na evropské úrovni trvá dlouho, v některých okamžicích je to až příliš,“ zdůrazňuje politolog.

Změny v Evropském parlamentu? 

Evropští odborníci očekávají, že by se po těchto volbách mohl EP proměnit a být víc nacionalistický. „Ne nutně,“ hodnotí Weiss.

„Problém všech krajně pravicových a nacionalistických stran v EP je, že se už ze své definice nemají navzájem rády, protože jsou nacionalistické.“

Čtěte také

„Evropský parlament funguje na způsobu frakcí složených ze stran z různých členských států, které si jsou ale blíž ideologicky. Takže se až dosud středová pravice, středová levice a liberálové či centristé dokázali sjednotit kolem nějaké politiky.“

„Ale ty, co do toho teď jdou, a to s tím, že nechtějí spolupracovat a najednou spolupracovat budou muset, to podkopává doma. To by EP asi změnit mohlo, protože by tak bylo méně konstruktivnějších stran a daleko složitější by pak bylo hledat většinu ke schvalování zákonů,“ připouští.

Čtěte také

Také se může podle politologa stát, že bude v EP po volbách víc těch stran, se kterými se „nikdo nebaví“.

„Podobně to ale bylo dlouhá léta v českém parlamentu s KSČM. Tehdy to byly hlasy, které se odpočítaly a pak se těžko hledala většina. Kdyby to bylo v EP po volbách podobně, bude jednání složitější,“ uzavírá. 

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.