Jan Vávra: Krajní levice a pravice se potkaly
V důsledku voleb do europarlamentu došlo na krajních pólech našeho politického spektra k zajímavému vývoji. Společnou kandidátku opozičního hnutí SPD a neparlamentní Trikolory povede dřívější europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach.
Čtěte také
Za ním bude současný europoslanec SPD Ivan David a bývalá poslankyně ODS, předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová. Připomeňme, že Ivan David byl, než vstoupil do ČSSD, členem Levé alternativy, což bylo radikálně levicové uskupení, které usilovalo o samosprávný socialismus.
O značné radikálnosti jeho názorů svědčí článek, který nedávno zveřejnil a ve kterém tvrdí, že BIS se svým odhalením, že Rusové podpláceli evropské politiky, snaží pomoci vládě přeměnit Českou republiku na totalitní stát ukrajinského typu a že Petr Fiala chce poslat bojovat české občany v prvních řadách na Východ.
Naproti tomu bývalý předseda Svobodných Petr Mach zastával vždy krajně konzervativní ideologická stanoviska, podobně jako Zuzana Majerová, která odešla s Václavem Klausem mladším z ODS, protože tato strana pro ni byla málo pravicová.
Spojuje je vyhrocený nacionalismus
Krajní levice se tak na kandidátce SPD potkává s krajní pravicí. Potvrzuje to teorii, že politické směry od levice k pravici nejsou seřazeny na přímce, ale v kruhu, takže se krajní póly levice a pravice protnou. Nakonec Václav Klaus vyzval již před dvěma roky SPD a Trikoloru, aby šly společně do voleb. Zároveň přiznal, že on sám v komunálních volbách volil SPD.
Čtěte také
Krajní pravici a levici spojuje několik témat. Především je to vyhrocený nacionalismus, který býval dříve výhradním vlastnictvím pravice, ale teď si ho osvojila i levice, ačkoli dříve zastávala ideu proletářského internacionalismu.
Nacionalismus je pochopitelně spojen s odporem vůči EU a naprostým odmítáním migrantů. Na druhou stranu obě krajní uskupení dnes spojují i proruské postoje, které byly dříve doménou levice. V současné době má ale velice přátelský vztah k Rusku a jeho neomezenému vládci i krajní pravice. A to nejen v Čechách.
Různé strany, stejný model
Spojení dvou extrémistických stran, které by podle klasických politologických pouček měly stát na opačných stranách politického spektra, ukazuje, jak se politická scéna mění.
Čtěte také
Extrémistické strany zprava i zleva nabízejí stejný model řešení současných problémů. Tím je návrat k tradičnímu řádu, bezpečí v opevněném hradišti národního státu a pevná vláda silného vůdce. Liberální strany naproti tomu nabízejí otevřený svět, svobodu a komplikovaný proces demokratického rozhodování.
Spojení bývalého vůdce silně pravicových Svobodných, konzervativní Trikolory s SPD a levicovými extrémisty otevírá cestu i k podobným sňatkům, byť asi ne v tak vyhraněné podobě. Následovat totiž může například již několikrát doporučovaná koalice ODS a ANO.
Někteří voliči tím mohou být zmateni, což může posílit nedůvěru v politiku. Ale zároveň je třeba si uvědomit, že voliči extrémistických stran věří svým vůdcům, i když dělají sebepodivnější kotrmelce. Pro zbytek společnosti ale platí, že politická scéna se – stejně jako svět kolem nás – mění a s tradiční ideologickou optikou již nevystačíme.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
