Aby euro dávalo smysl, musely by členské země ekonomicky „srůst“. A to se neděje, říká náměstek Mora

„Jsou tam hlavní tři závěry. A se všemi já, jako ekonom a my, jako ministerstvo financí velmi souhlasíme. První je, že bychom v systému ERM II měli pokud možno setrvat co nejkratší možnou dobu. To znamená pokusit se ho omezit na dva roky, případně na 2,5 roku,“ uvádí v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv náměstek ministra financí a bývalý viceguvernér ČNB, který byl také členem pracovní skupiny, Marek Mora.

Čtěte také

Můžeme si říct například o rozpočtové portfolio, u ekonomických nás limituje to, že nemáme euro, říká Nerudová

Druhý závěr je, že před vstupem do ERM II by měla být také co nejširší politická a společenská shoda na tom, že skutečně chceme místo koruny přijmout euro. A třetí doporučuje, abychom se stali členy evropské bankovní unie až v momentě, kdy přijmeme euro, nikoli už při vstupu do mechanismu ERM II. 

Evropská bankovní unie vznikla v roce 2014, jako reakce zemí eurozóny na světovou finanční krizi. Jejím cílem je sjednocení regulace a dohledu nad bankami a finančními trhy států platících eurem. Znamená tak například částečné omezení dohledu národních centrálních bank.

„Legislativa EU říká, že nejpozději s přijetím eura musíme vstoupit do bankovní unie. Nicméně poslední dva precedenty v případě Bulharska a Chorvatska byly takové, že eurozóna – když to řeknu trošku nediplomaticky –, vlastně donutila oba dva státy do bankovní unie vstoupit formou takzvané úzké spolupráce. Tedy v okamžiku, kdy vstoupily do ERM II,“ popisuje Mora.

„To znamená dávno před přijetím eura,“ dodává Mora. Podle něj je to nevýhodné, protože Česko má vlastní kvalitní dohled nad bankami ze strany ČNB.

„Bylo by tak o nás rozhodováno v Evropské centrální bance, ale my bychom se na tom rozhodování ještě nepodíleli. To je ta definice úzké spolupráce, pokud přijmete společnou měnu,“ doplňuje.

Podle zastánců vstupu do eurozóny ale v Česku stejně většina klíčových bank patří společnostem se sídlem v eurozóně. Jejich „matky“ už stejně pod pravidla bankovní unie spadají.

Ano, nebo ne?

Jestli v dokumentu převažují argumenty pro, nebo proti euru, nechtěl Marek Mora komentovat. Jeho osobní názor na euro je ale spíš negativní, a to z několika důvodů. Jednak podle něj nemáme pro společnou měnu vhodnou strukturu ekonomiky, protože má například stále velký podíl energeticky náročného průmyslu.

Čtěte také

Vlček: Hospodářská strategie Česka není obecná. Je v ní na 150 opatření, jak se dostat mezi top deset zemí

„Tím, že máme takto odlišnou strukturu, může se stát, že zažijeme něco, čemu my ekonomové říkáme asymetrický šok. Že prostě nějaký globální ekonomický šok na vás dopadne víc než na ostatní státy měnové unie,“ upozorňuje Mora.

Právě změny kurzu mohou šoky tlumit. Za další problém eura považuje to, že mezi jednotlivými státy eurozóny jsou velké rozdíly a nemohou například uplatňovat společné politiky, které by nahradily pohyb kurzu měny.

„Jinými slovy: euro je měna bez státu. A tam já bych za sebe viděl tu hlavní slabinu. K tomu, aby euro bylo odolné – buď by státy nějak musely ekonomicky srůst, aby jejich národní politiky měly fiskální prostor, prováděly strukturální reformy, aby se se změnami vypořádavaly. To znamená, aby eurozóna konvergovala. Ale to úplně nevidíme,“ dodává Mora.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Peníze a vliv Jany Klímové.