Aby euro dávalo smysl, musely by členské země ekonomicky „srůst“. A to se neděje, říká náměstek Mora
Pracovní skupina Národní ekonomické rady vlády nedávno dokončila analýzu dalšího postupu Česka v otázce přijetí eura. Dokument odpovídal na otázky, kdy a za jakých okolností bychom měli vstoupit do předpokoje eurozóny, neboli do evropského mechanismu směnného kurzu známého pod zkratkou ERM II. A také jaká jsou pro, nebo proti přijetí eura v Česku. Své hodnocení skupina předala premiérovi Petru Fialovi (ODS), teď by ho měla projednat vláda.
„Jsou tam hlavní tři závěry. A se všemi já, jako ekonom a my, jako ministerstvo financí velmi souhlasíme. První je, že bychom v systému ERM II měli pokud možno setrvat co nejkratší možnou dobu. To znamená pokusit se ho omezit na dva roky, případně na 2,5 roku,“ uvádí v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv náměstek ministra financí a bývalý viceguvernér ČNB, který byl také členem pracovní skupiny, Marek Mora.
Čtěte také
Druhý závěr je, že před vstupem do ERM II by měla být také co nejširší politická a společenská shoda na tom, že skutečně chceme místo koruny přijmout euro. A třetí doporučuje, abychom se stali členy evropské bankovní unie až v momentě, kdy přijmeme euro, nikoli už při vstupu do mechanismu ERM II.
Evropská bankovní unie vznikla v roce 2014, jako reakce zemí eurozóny na světovou finanční krizi. Jejím cílem je sjednocení regulace a dohledu nad bankami a finančními trhy států platících eurem. Znamená tak například částečné omezení dohledu národních centrálních bank.
„Legislativa EU říká, že nejpozději s přijetím eura musíme vstoupit do bankovní unie. Nicméně poslední dva precedenty v případě Bulharska a Chorvatska byly takové, že eurozóna – když to řeknu trošku nediplomaticky –, vlastně donutila oba dva státy do bankovní unie vstoupit formou takzvané úzké spolupráce. Tedy v okamžiku, kdy vstoupily do ERM II,“ popisuje Mora.
„To znamená dávno před přijetím eura,“ dodává Mora. Podle něj je to nevýhodné, protože Česko má vlastní kvalitní dohled nad bankami ze strany ČNB.
„Bylo by tak o nás rozhodováno v Evropské centrální bance, ale my bychom se na tom rozhodování ještě nepodíleli. To je ta definice úzké spolupráce, pokud přijmete společnou měnu,“ doplňuje.
Podle zastánců vstupu do eurozóny ale v Česku stejně většina klíčových bank patří společnostem se sídlem v eurozóně. Jejich „matky“ už stejně pod pravidla bankovní unie spadají.
Ano, nebo ne?
Jestli v dokumentu převažují argumenty pro, nebo proti euru, nechtěl Marek Mora komentovat. Jeho osobní názor na euro je ale spíš negativní, a to z několika důvodů. Jednak podle něj nemáme pro společnou měnu vhodnou strukturu ekonomiky, protože má například stále velký podíl energeticky náročného průmyslu.
Čtěte také
„Tím, že máme takto odlišnou strukturu, může se stát, že zažijeme něco, čemu my ekonomové říkáme asymetrický šok. Že prostě nějaký globální ekonomický šok na vás dopadne víc než na ostatní státy měnové unie,“ upozorňuje Mora.
Právě změny kurzu mohou šoky tlumit. Za další problém eura považuje to, že mezi jednotlivými státy eurozóny jsou velké rozdíly a nemohou například uplatňovat společné politiky, které by nahradily pohyb kurzu měny.
„Jinými slovy: euro je měna bez státu. A tam já bych za sebe viděl tu hlavní slabinu. K tomu, aby euro bylo odolné – buď by státy nějak musely ekonomicky srůst, aby jejich národní politiky měly fiskální prostor, prováděly strukturální reformy, aby se se změnami vypořádavaly. To znamená, aby eurozóna konvergovala. Ale to úplně nevidíme,“ dodává Mora.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Peníze a vliv Jany Klímové.
Související
-
Tři problémy mohou zmařit dostavbu Dukovan Korejci. Smlouva zatím není, varuje poradce premiéra
Je důležité, aby ve smlouvě na dostavbu jaderných bloků bylo všechno, co korejská KHNP slíbila, včetně zapojení českého průmyslu, zdůrazňuje Tomáš Pojar.
-
Expert: Návratnost fotovoltaiky na paneláku je do 10 let. Vyplatí se sdílet energii s místní školou
Solární panely na střechu si v poledních letech pořizují hlavně majitelé rodinných domů, od loňska ale mají stejnou možnost také lidé v bytových domech.
-
Drábová: Když Westinghouse vyřeší spor s KHNP tak, že dodá systém kontroly řízení, usnadní licence
Když jihokorejská KHNP stavěla reaktory ve Spojených arabských emirátech, získal americký Westinghouse kus této zakázky. Rádi bychom to viděli i tady, říká Dana Drábová
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka