Jak se posunout v inovacích? Třeba víc platit za patenty než za vědecké články, tvrdí šéf ABB Lukáš

Když se řekne v Česku v posledních letech průmysl, snad už automaticky se člověku vybaví i věta: „Musíme ho modernizovat.“ Všechny vládní politiky, naposledy hospodářská strategie, počítají s tím, že se tuzemská ekonomika musí vymanit z pozice montoven závislých na levné práci a přejít na výrobu s vyšší přidanou hodnotou.

K tomu mají vést inovace a zavádění nových technologií. Jak ale ukazují některá mezinárodní srovnání, vystřelit vzhůru se Česku v posledních letech zrovna nedaří.

Čtěte také

Vlček: Hospodářská strategie Česka není obecná. Je v ní na 150 opatření, jak se dostat mezi top deset zemí

Například podle žebříčku Evropské unie, který boduje inovativní prostředí států, je Česko na 15. místě. Je tak zhruba 10 procent pod průměrem Unie a meziročně si tak polepšilo jen o dvě procenta.

V dalším nedávno vydaném žebříčku, který do jisté míry i více vypovídá o tahu na branku v modernizaci průmyslu, dokonce Česko kleslo. Jde o pořadí zemí podle zavádění průmyslových robotů ve zpracovatelském průmyslu. 

Podle nejnovější zprávy za rok 2023 je v instalaci nových průmyslových robotů Česko v první polovině detailně sledovaných zemí, kterých je v žebříčku vydávaném Mezinárodní robotickou federací celkem 42. Tuzemsku patří 19. příčka, což je zhoršení za poslední dva roky o čtyři místa.

Nejvíce, asi nijak překvapivě, roste v robotizaci Čína a celkově země Asie. Celosvětově se totiž loni instalovalo v průmyslu víc než půl milionu robotů, z nichž 70 procent bylo v Asii, zatímco v Evropě jen 17 procent a 10 procent připadá na Ameriku.

Na prvním místě žebříčku podle jednotlivých zemí stojí Čína s vysokým odstupem od ostatních. Jen v této jedné zemi se totiž prodala polovina všech průmyslových robotů na světě. Druhé je Japonsko, následuje Jižní Korea a Německo.

Pokud jde o hustotu robotů na 10 tisíc zaměstnanců, což je ukazatel zčásti eliminující velikost trhu, pak je na 1. místě Korea, druhý je Singapur, třetí Čína následovaná Německem a Japonskem.

Česku patří v hustotě 17. příčka. Pro zajímavost, zatímco v Německu je hustota robotů 429 kusů na 10 tisíc zaměstnanců, v Česku je to necelá polovina, 207 kusů. Drtivá většina robotů je přitom v automobilovém průmyslu, který je pro Česko klíčový, i tady je ale v tuzemsku „hustota“ zhruba na polovině oproti Německu či Koreji.

Stíhání špičky skončilo

Podobný poměr má pak Česko vůči vyspělým zemím i v ostatních oborech zpracovatelského průmyslu.

„Po více než dekádu jsme vyspělé ekonomiky v parametru hustoty robotizace doháněli a velmi jsme se jim přibližovali. Ale to už v posledních několika letech skončilo. Teď se vzdalujeme anebo udržujeme tu mezeru,“ říká v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Vítězslav Lukáš, generální ředitel tuzemské divize švédsko-švýcarského strojírenského kolosu ABB, který je také členem Mezinárodní robotické federace a poskytl Českému rozhlasu detaily zprávy.

Čtěte také

Stanjura: Výdaje na vědu zvyšujeme, dáme víc i v příštích letech. Ať ji podpoří i soukromí investoři

Čím to je, že nejen Česko, ale celá Evropa v robotizaci víc nezrychluje nebo dokonce klesá? Podle Vítězslava Lukáše zjevně stále ještě necítíme naléhavost situace. Na rozdíl právě od Asie.

„Výrobní základny, které umí vyrábět velice moderně a kvalitní zboží, nevznikají pouze v často jmenované Číně, ale do popředí se dostávají i hráči jako je Thajsko, o své slovo se hlásí Vietnam, mnohdy Bangladéš a také Indie. Třeba jedny z nejluxusnějších motorek se dnes pro celý zbytek světa vyrábějí v Thajsku, nejdražší horská kola přicházejí mnohdy z Bangladéše nebo Kambodži a jsou také vyráběné roboty,“ srovnává Lukáš.

Vypovídající je podle něj české srovnání s Čínou, pokud jde o trend v hustotě robotů v průmyslu.

„V roce 2018 tento parametr pro Česko vůči Číně vycházel lépe o 20 procent, v roce 2023 je Čína lepší o 120 procent než Česko. Ten trend je tam prostě výrazně ostřejší,“ upozorňuje s tím, že si ale evropské země pořád ještě udržují v celosvětovém měřítku dobrou pozici. V první desítce se kromě Německa drží i Itálie, Francie nebo Španělsko.

Čtěte také

Miliardy k rekordní investici do čipů? Pobídka se může státu vrátit už za čtyři roky, říká šéf české pobočky onsemi

Překážky pro rychlejší modernizaci jsou podle šéfa ABB přitom hlavně „v našich hlavách“, podmínky pro investice i díky nejrůznějším evropským fondům na modernizaci totiž v Česku nejsou – a hlavně v minulých letech díky levným úvěrům ani nebyly – špatné.

„Závěr z toho je ten, že necítíme pořád ještě potřebu nutnosti rychlé změny,“ vysvětluje.

Česko podle něj tak trochu podlehlo šálení, že po vzoru třeba Spojených států nebo některých bohatších západoevropských zemí jako svou budoucí dílnu bude používat Čínu.

„Nicméně ta má svůj dlouhodobý plán a nechce být v pozici dodavatele levnějších výrobků. Inovuje a robotizuje, to znamená, že dokáže dnes vyrábět mnohem produktivněji než západoevropské ekonomiky,“ dodává.

Poslechněte si celý rozhovor s Vítězslavem Lukášem.