Pobryndali si triko v hospodě a vznikl z toho byznys. Malé firmy stojí na nápadech, chtějí se zviditelnit
Malé a střední firmy jsou často přehlížené, přestože se bez nich ekonomika žádné země neobejde. A nejinak je to v Česku. Podniky s méně než 50 zaměstnanci tvoří víc než tři čtvrtiny všech ekonomicky aktivních subjektů v zemi. A mají skoro 40procentní podíl na veškeré přidané hodnotě, která se v tuzemské ekonomice vytvoří. Ukázala to analýza Hospodářské komory u příležitosti akce Velký týden malých firem, kterou organizují na začátku října společnosti Opero a Mastercard.
Nejvíc malých firem, jak ukázala analýza, vzniká v Praze a v dalších velkých městech a ze dvou třetin je zakládají muži.
Čtěte také
Zajímavá data pak vyplynula i z šetření mezi víc než stovkou malých a středních podniků, kterou si udělalo Opero. Na otázku, od koho malé firmy nejvíc cítí podporu, odpovědělo 78 procent lidí, že od rodiny a přátel, zatímco od státu či kraje a obce vnímá podporu jen 10 procent z nich.
Pokud jde o překážky, třem čtvrtinám firem nejvíce vadí příliš administrativy a regulace, třetina pociťuje nedostatek financí a polovině chybí čas soustředit se na inovace.
Každopádně podnikání Čechy přitahuje a lidé se do něj vrhnou často v momentě, kdy mají zajímavý nápad. Ten také stál na začátku příběhu firmy CityZen z východočeské Chrudimi, která vyrábí bavlněná trika, která se nešpiní a nepáchnou potem.
Triko za 2 dolary? Ne, díky
Podle ředitele a spolumajitele firmy Pavla Hrstky přišel nápad během večírku tří kamarádů, z nichž jeden pracoval v textilním průmyslu.
„Trochu jsme se pobryndali a tak jsme našemu kamarádovi-starému textilákovi řekli, jestli by nemohl vymyslet nějaké moderní triko,“ popsal pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus Hrstka.
Čtěte také
Vývoj úpravy bavlny tak, aby pak na triku nebyly vidět ani cítit zbytky vína ani „zpocené koláče“ v podpaží, trval od nápadu do založení firmy skoro dvě dekády.
Průlom pro firmu přišel v roce 2019, kdy získala ocenění Startup roku, další o rok později díky reklamě v televizi. Dnes má CityZen tržby skoro 200 milionů a víc než desetimilionový zisk. Firma odolala i pandemii, energetické a inflační krizi a čelí i nabídkám vyrábět trika v Asii.
„V podstatě jednou týdně mi přijde nabídka, že když koupím velký lodní kontejner bílých triček z Bangladéše, tak jedno triko vyjde asi na dva dolary. A to je nákupní cena. Nechápu, jak to někdo vůbec za takové peníze dokáže vyrobit,“ popisuje Hrstka situaci v textilním průmyslu, na který navíc silně dopadají záležitosti spojené s Green Dealem či cirkulární ekonomikou.
CityZen si přesto dováží ze zahraničí jen bavlnu a veškeré další zpracování ponechal v Česku. Výrobu si zadává do místních textilek, chystá ale stavbu vlastní továrny, na kterou si už pořídil pozemek. „Nemáme jistotu, že firmy, s kterými teď spolupracujeme, do budoucna přežijí,“ upozornil Hrstka.
Místo plastu dřevo z Brd
Co nejméně byrokracie a regulací by chtěl mnohem raději než třeba nižší daně či dotace i podnikatel Jiří Krůta, zakladatel firmy UBRD. Ta začala před pár lety vyrábět designová prkénka do kuchyně, nedávno k tomu přidala reklamní předměty ze dřeva.
Papírování dnes podle Krůty podnikatelům zabere i polovinu času. Z některých regulací, které jsou spojené například s Green Dealem a povinnostmi pro firmy splňovat pravidla ESG (environmental, social, governance), se ale rozhodl udělat svojí přednost. A jak říká, do budoucna na ESG hodně sází právě s výrobou reklamních předmětů ze dřeva.
„Protože všechny velké firmy nebudou moct dávat reklamní předměty z plastu. Banky nebudou moct mít interiér, kde koupily kde co z Číny, ale budou muset brát lokální výrobce. Tak jsme si řekli, že budeme první, kdo se tomu začne věnovat pořádně. A rovnou už teď řešíme certifikace dřeva, nákupy materiálu, abychom byli připraveni,“ popisuje Krůta.
Malé podniky rostou
Začínající firmy v Česku se také často potýkají s nedostupností financí. Podle Williama Jalloula z firmy Flowpay, která se také účastní Velkého týdne malých firem a zaměřuje se na jejich financování, banky často vyžadují nějakou historii firmy, aby jí mohly půjčit víc peněz. Což řada malých firem nemá.
Situace se ale podle něj zlepšuje i proto, že roste počet podnikatelů, kteří jsou schopni a ochotni do začínajících firem investovat. Obecně v porovnání s okolními státy navíc prostředí pro podnikání v Česku není tak špatné, říká Jalloul.
„Regulace není tak přehnaná, máme oproti západním zemím nízké daně a firmy jsou schopné se uživit i v rámci Česka, které je dostatečně velké,“ vypočítává.
Některé věci by ale stále chtěly zlepšit. Jde třeba o zbytečné úřadování kolem založení firmy, zatímco v Pobaltských zemích firmu založíte online za jeden den. Zlepšit je potřeba digitalizaci a také dostupnost zaměstnaneckých akcií pro startupy.
Více o zkušenostech firem si poslechněte v audiu nahoře v článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
