Eurozóna nepomáhala Řecku, ale sama sobě. Hájila zájmy států a bank, tvrdí ekonomka

28. srpen 2018

Řecko minulý týden formálně opustilo poslední ze tří ekonomických záchranných programů. Státní dluh dnes činí přes osm bilionů korun, z toho většinu země dluží státům eurozóny. 

„Eurozóna nepomáhala Řecku, ale sama sobě, protože zájmy bank a jednotlivých států v zemi byly tak velké, že kdyby nechala Řecko padnout, poškodila by sama sebe. O pomoci Řecku nelze mluvit,“ říká ekonomka Hana Lipovská z Masarykovy univerzity.

Lukáš Kovanda: Řecko odpojili od kapaček. Česku „dluží“ miliardy

Celkový dluh Řecka Evropskému stabilizačnímu mechanismu představuje 204 miliard eur

Řecko se po letech staví na vlastní nohy. Odpojili jej od záchranného penězovodu evropských věřitelů, který fungoval od srpna 2015.

Záchranný úvěr bude Řecko splácet až do roku 2060, během té doby bude muset držet rozpočtový přebytek ve výši dvou procent HDP. „Za posledních 90 let měly Spojené státy přebytek jednou a Německo? To až poslední tři roky,“ připomíná Lipovská.

„Chtít po zemi, která je na tom ekonomicky velmi špatně, aby 42 let generovala přebytek a na konci z toho nevyšla oddlužená, ale s dluhem 63 % HDP, to je naprosto nereálný a špatně sestavený plán,“ dodává.

Vznikl mýtus, že ubozí Němci doplácejí na Řecko. I německý ekonom Hans-Werner Sinn upozorňuje, že jen platí špatné investice svých bank.
Hana Lipovská

Řecko podle Lipovské během poslední krize de facto zbankrotovalo, a to nikoli poprvé v historii. Z eurozóny ovšem nemohlo vystoupit, protože jejím cílem prý není integrace hospodářská, ale politická.

„A tam takový den otevřených dveří fungovat nemůže, protože by to popřelo politickou jednotu a směřování k federaci,“ dodává ekonomka s tím, že z klasické měnové unie by Řecko mohlo vystoupit... a po splnění podmínek se zas vrátit.

Špatné a ještě horší...

Česku nehrozí z omezené záruky za Řecko žádná ztráta, riziko převezme eurozóna

03424780.jpeg

Česká republika nemůže kvůli krátkodobé záruce za půjčku Řecku utrpět žádnou ztrátu. Podle dokumentů a informací, které má Český rozhlas k dispozici, země eurozóny všechno případné riziko pokryjí.

Podle ekonoma Kamila Kováře byla pomoc oboustranně prospěšná, bez ní by Řecko čekal mnohem náročnější a drastičtější proces. Připouští, že země ztratila část ekonomické svobody.

„Je těžké si představit, že nám někdo bude půjčovat další peníze a nebude se snažit nastavit takové podmínky, aby je někdy dostal zpět. V tu chvíli by to nebyla půjčka, ale dar, a ten jsme Řecku dát nechtěli,“ poznamenává analytik společnosti Moody's.

Řecko nikdy do eurozóny vstoupit nemělo. A kdyby se mohlo vrátit před rok 2000, tak by se tak ani nerozhodlo.
Kamil Kovář

Řecko prý vždy mělo možnost pomoc odmítnout, zároveň ale vědělo, že alternativa je výrazně horší. „Proces vystoupení z eurozóny by byl obrovským ekonomickým šokem. Vyvolalo by to spoustu nepříjemných otázek, nakolik je eurozóna nezvratná, ale pravděpodobně by přežila,“ domnívá se Kovář.

„I kdyby z eurozóny vystoupilo, jeho dluh se nezmění. Bude dlužit eura a splácet drachmou,“ upozorňuje.

autoři: Veronika Sedláčková , ert
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.