Lukáš Kovanda: Za krizi v Itálii může i nefunkční eurozóna
V Itálii to v těchto dnech zavání podobnou krizí, jakou pamatujeme z před tří let z Řecka. Římská státní kasa je tak zadlužená, že zadluženější už je v celé Evropě právě jen státní pokladna athénská.
Ze severnějších částí eurozóny opět jako v roce 2015 zní apel za dodržování pravidel. A opět se ve vzduchu vznáší hrozba drolení eurozóny. Nyní nikoli pod kódovým označením „grexit“, nýbrž „itexit“.
Robert Schuster: Ani Merkelová, ani Macron. To Italové drží v ruce klíč k dalšímu osudu Evropské unie
Zkraje tohoto týdne se zdálo, že nepotrvá dlouho a v Itálii vznikne nová vláda, odvrátí se hrozba opakovaných parlamentních voleb, a tím i obavy z dalšího vývoje třetí největší ekonomiky v eurozóně.
Výzva k dodržování pravidel je ale úsměvná. Minulý týden Evropská komise ve svém pravidelném posudku České republice vytkla, že neplní dvě ze čtyř pravidel pro přijetí eura.
Co je však daleko horší, pravidla pro vstup do eurozóny nedodržuje hned 16 zemí z 19, které eurem už platí. Čili hned 16 zemí eurozóny používá euro v jistém smyslu „protiprávně“, v rozporu s pravidly. Jaká totiž mají pravidla smysl, pokud by měla být plněna jen v okamžiku vstupu do eurozóny?
Hned 12 zemí z oněch 19 neplní kritérium zadluženosti. Výše jejich veřejného zadlužení totiž byla ke konci loňského roku vyšší než mezní hodnota 60 procent hrubého domácího produktu. Tuto hranici země jako Německo, Francie a také právě Itálie soustavně překračují v posledních více než deseti letech.
Italská nejistota v přímém přenosu
Mimochodem, Česká republika hranici nepřekročila ani během nejhorší fáze naší dvojité recese uplynulých let. Další čtyři země, které vedle zmíněného tuctu eurem platí, pak sice splňují kritérium zadluženosti, avšak pro změnu neplní podmínku cenové stability.
Zavedením eura se nezměníme ve Švýcarsko, ale je to ta lepší volba, myslí si Niedermayer (TOP 09)
Italský prezident Sergio Mattarella v pondělí pověřil sestavením vlády Carla Cottarelliho poté, co odmítl jmenovat ministrem financí euroskeptika Paola Savonu, kterého nomimovaly euroskeptická a protiimigrační Liga a protestní Hnutí pěti hvězd. Jejich lídři prezidenta obvinili, že zastupuje zájmy jiných států, a vyzvali k jeho sesazení.
Patří mezi ně všechny Pobaltské státy, ale i Slovensko, vezmeme-li v potaz tamní dubnovou tříprocentní inflaci. Tyto státy zkrátka překračují nejvyšší povolenou míru růstu cenové hladiny.
A můžeme pokračovat. Podle platných pravidel, konkrétně podle Paktu růstu a stability, by schodek členské země eurozóny neměl přesáhnout úroveň tří procent hrubého domácího produktu. Výjimku z pravidla představují deficity v období zvláště tíživé recese.
Od vzniku eurozóny až do konce loňského roku lze takových případů napočítat 47. Avšak i tak nám zůstává 121 „svévolných“ porušení daného pravidla, tj. takových porušení, k nimž nedošlo vinou recese.
Nová italská vláda se chystá utrácet, o odchodu z eurozóny už ale ani slovo
Italská odnož evropského serveru Local hledá odpověď na otázku, co může pro Itálii znamenat nově se rýsující koaliční vláda. Portál připomíná, že kabinetní spolupráce mezi formacemi Liga a Hnutí pěti hvězd slibuje směs krajněpravicové, protisystémové a euroskeptické politiky a vyvolává mezinárodní obavy o budoucnost třetí největší ekonomiky eurozóny.
Taková Francie překračovala tříprocentní úroveň schodku soustavně v letech 2008 až 2016. Bruselem však nikdy sankcionována nebyla. Pravidla pro udržitelný a přínosný chod eurozóny tedy málokdo bere vážně, a to už od raných časů existence eura, kdy mezi prvními hříšníky bylo samotné Německo.
Takže jakápak pravidla? Pravidla ve vlastním smyslu v eurozóně prostě nefungují ani takřka 20 let od jejího vzniku. Nelze se přitom neustále odvolávat na světovou finanční krizi a její všechny důsledky. Vždyť je to už deset let, co udeřila. Nefunkční pravidla jsou jedním ze zdrojů právě i italské nejistoty, kterou nyní sledujeme v přímém přenosu.
Chce-li být eurozóna elitním klubem, musí být klubem respektovaným. Jenže klub, který nerespektuje svá vlastní pravidla, respektovaný být dost dobře nemůže.
Autor je hlavní ekonom společnosti Cyrrus
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
