Česko i Německo zažívají v průmyslu stejné potíže. Musíme se orientovat jinam, radí ekonom

Cena ročního kontraktu na plyn na nizozemské burze, který je určující pro cenový vývoj pro konečné zákazníky, v lednu klesla o 11 procent. Hodnota elektřiny na burze v Lipsku k dodání v příštím roce klesla o 12 procent. To ovlivňuje i celkovou výši inflace.

„Nedokážu s jistotou říct, že nepřijde nějaký výkyv, ale věřím, že extrémní ceny jsou u konce. Ukázalo se, že je svět schopen reagovat i na takové šoky. To by mělo přinést uklidnění,“ hodnotí vývoj Dvořák.

Čtěte také

Spotřeba elektřiny je stabilní a zelené zdroje nestabilní. Ideální je víc jádra, říkají fyzici

Vysoké ceny energií výrazně zasáhly i největší evropskou ekonomiku v Německu. Podle agentury Bloomberg přispěly k tomu, že přestane být průmyslovou supervelmocí. Produkce německého zpracovatelského průmyslu totiž vykazuje od roku 2017 sestupnou tendenci a klesající konkurenceschopnost. 

Kromě negativních vnějších vlivů se Německo potýká i s paralýzou domácí politiky, která nedokáže řešit problémy se zaostávající infrastrukturou, stárnoucí populací, velkou byrokratickou zátěží nebo potíže ve vzdělávacím systému. I to vede průmysl k tomu, že přesouvá svou výrobu na východ. Česko má ale stejné problémy.

„Energetická náročnost průmyslové výroby je něco, co na Česko a i Německo dopadlo mnohem silněji, a reakce musí přijít. V minulosti jsem se setkal vícekrát s tím, že bylo Německo zatracováno, ale jsem optimistický, že se s tím Němci vždycky nakonec dokážou vyrovnat,“ podotýká rektor.

„Pro nás by to měl být impuls k tomu, abychom se snažili orientovat i někam jinam než na Německo. Ale česká ekonomika se z toho dokáže vymanit jenom, pokud nebudeme opouštět výhodu průmyslové výroby. Je potřeba se přizpůsobit i novým podmínkám z hlediska technické náročnosti,“ dodává Dvořák.

Poslechněte si celé Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička.