Mladý plateosaurus se proporcemi těla podobal dospělým víc, než je obvyklé, zjistili vědci

Fabian měřil 2,3 metru na délku a vážil 40 až 60 kilogramů. Žil v éře druhohor, ještě v době, kdy podobná zvířata zažívala velký rozmach. Studie o mladém plateosaurovi Fabianovi vyšla v časopise Acta Paleontologica Polonica. Unikátní nález pochází z oblasti nedaleko hranic dnešního Německa a Švýcarska.

Nálezy pozůstatků mladého dinosaura bývají poměrně vzácné. K rozpoznání toho, že nalezený plateosaurus byl mládě a ne dospělý trpasličí druh, vědcům pomohla dobře zachovalá kostra.

Čtyřtunoví rodiče

Dospělí plateosauři dorůstali do výšky pěti až deseti metrů a vážit mohli i přes čtyři tuny. „Mladíka se podařilo pořádně proměřit. Ukázalo se, že měl podobné proporce jako jeho o mnoho větší rodiče,“ říká evoluční biolog Lukáš Kratochvíl.

Čtěte také

Tyrannosaurus rex měl zřejmě v hlavě důmyslnou klimatizaci

To, že jde o mladého jedince, vědci rozpoznali mimo jiné ze spojení páteřních obratlů nebo ze vzhledu hlavy. „Ani u člověka ještě malé děti nemají srostlou lebku,“ připomíná molekulární genetik a bioinformatik Jan Pačes.

„Kdybychom zmenšili auto do velikosti angličáku, úplně všechno by bylo stokrát menší, to autíčko jezdit nebude,“ upozorňuje Lukáš Kratochvíl. Dodává, že plně funkční miniatura by potřebovala jinou relativní velikost motoru, koleček nebo třeba výfuku.

Například slon potřebuje mít silnější kosti na nohou, aby unesly jeho váhu. „Kdybychom zvětšili gazelu do velikosti slona přesně ve stejných poměrech, okamžitě se jí zlámou nožičky,“ ilustruje situaci evoluční biolog.

Fyzika u zvířat

Fyzikální pravidla a tedy i zákony biomechaniky souvisí proto zásadním způsobem s přežitím živočichů v přírodě, ať jsou velcí, či malí. Na rozdíl od člověka třeba mravenec zápolí s povrchovým napětím vody.

Čtěte také

Australská punková želva a další ohrožení plazi často žijí v zalidněných oblastech

„Pro jeho malé tělíčko je to obrovská síla, v tekutině se proto může chovat úplně jinak, než my s naší velikostí,“ popisuje trable malých tvorů Jan Pačes.

Fyzikou se dají vysvětlit i zmíněné změny poměry těla zvířat s tím, jak živočich roste. Právě proto je podle vědců překvapivé, že se Fabian tělesným proporcemi tolik podobal rodičům.

„Povrch je dvourozměrný, roste s druhou mocninou délky,“ vysvětluje Pačes a dodává, že váha se mění jinak, se třetí mocninou. Těmto jednoduchým geometrickým pravidlům se při vývoji konkrétního zvířete přizpůsobuje třeba tloušťka kostí nohy, plocha křídel nebo velikost dalších orgánů. 

Evoluční giganti

I obří živočich dokáže na světě fungovat. Jeho velikosti ale musí odpovídat stavba těla a životní styl. Dokladem toho je i nástup ještě větších velkokrkých plazopánvých sauropodů. Byli to rovněž býložravci a patřily k nim i známé druhy - brontosaurus nebo diplodocus.

Čtěte také

Za 50 let může zmizet až třetina dnešních druhů zvířat a rostlin. Příčinou není jen změna klimatu

Plateosaura, svého primitivnějšího předchůdce, sauropodi tělesnými parametry ještě překonali. „Měl mnohé znaky pozdějších gigantů, ale ještě to nebylo tak úžasné,“ podotýká Lukáš Kratochvíl. Díky nálezu a průzkumu kostry Fabiana, plateosaury známe zase o hodně lépe.

Pozdější gigantičtí sauropodi konzumovali listí po tunách, přesto se dokázali hýbat a uživit. Měli malou hlavu v poměru k tělu, potravu polykali v celku a s trávením jim pomáhaly kameny v žaludku, gastrolity. Zůstávají dosud největšími známými suchozemskými živočichy v dějinách planety. 

Poslechněte si celou Laboratoř o mladém dinosaurovi, ostrém jazyku druhohorního mloka a o určení pohlaví u ptakopysků. Debatují biologové Lukáš Kratochvíl a Jan Pačes a herečka Lenka Krobotová.

Moderuje Martina Mašková.