Místo zbraňové velmoci Potěmkinova vesnice. Putin ale není ochoten přistoupit ke kompromisům, všímá si Pazderka
Zatímco řada ruských měst zrušila letošní oslavy vítězství ve Velké vlastenecké válce, v Moskvě na tradiční vojenské přehlídce prezident Vladimir Putin vyzval k vítězství v nynější válce, kterou ruská vojska loni v únoru na jeho rozkaz rozpoutala vpádem na Ukrajinu. „Je to v zásadě jeden z mála svorníků současné ruské společnosti. Ta přehlídka se prostě nemohla nekonat,“ konstatuje šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka.
Omezování oslav po celém Rusku podle něj ukazuje, že ruské úřady mají obavy z nepředvídatelných masových akcí, které mohou začít jako připomínka konce druhé světové války a končit vyjádřením protestu.
Čtěte také
Příkladem je zrušení pochodu takzvaného Nesmrtelného pluku, při kterém Rusové vzpomínají na své padlé předky. Navzdory válečným a ekonomickým problémům i průzkumům veřejného mínění, které je v Rusku třeba brát s rezervou, prý ale velká část ruské společnosti za Putinem stojí.
Na moskevském Rudém náměstí také výrazně ubylo vojenské techniky, z tanků byl k vidění jen historický model T-34 a stejně jako v minulém roce úplně absentovalo letectvo. Nechyběly naopak mezikontinentální rakety.
„Myslím si, že to byla trochu Potěmkinova vesnice i co se týče praktického nasazení těchto moderních zbraní na Ukrajině a v jiných konfliktech. Rusko se velmi rádo chlubilo moderními stíhačkami, zbraněmi a dalšími vymoženostmi. Zbrojní průmysl dlouhodobě byl poměrně pokročilý, ale je to artikl primárně na export, na Ukrajině se objevily jen v omezené míře,“ poznamenává Pazderka.
Ukrajinci pod tlakem
Putinův desetiminutový projev na přehlídce podle Pazderky nepřinesl nic nového a nelze z něj cokoli usuzovat ohledně jeho dalších záměrů na Ukrajině. „Snad jen to, že Rusko je přesvědčené o své pravdě a Putin není ochoten přistoupit ke kompromisům a mírovým jednáním, jakkoli ten konflikt Rusko velmi bolí ekonomicky i co se týče obětí,“ soudí.
Čtěte také
Bývalý zpravodaj České televize v Rusku si všímá, že se Putin změnil: „Zestárl, projevily se i nejrůznější plastické operace, zdá se mi unavenější a nervóznější. Na přehlídce v roce 2005 po jeho boku seděl George Bush, Jacques Chirac, evropští premiéři, zkrátka reprezentativní přehlídka. A když teď sedí ve společnosti prezidentů středoasijských republik, případně Alexandra Lukašenka, to na tom statutu člověku nepřidá.“
Nervozitu na ruské straně podle Pazderky vzbuzuje i dlouho avizovaná ukrajinská protiofenziva, jejíž součástí nepochybně jsou i psychologické operace. To je zároveň velké memento pro novináře, kteří musí být při čtení těžko ověřitelných informací opatrní.
V této souvislosti připomíná různé incidenty z nedávné doby, kdy v Kremlu explodovaly drony, terčem útoků se stali i ruští prováleční aktivisté, na Krymu hořely sklady paliva a podle některých náznaků na Ruskem okupovaných územích kolabuje zásobování.
„Na druhou stranu se bojím, že Ukrajinci sami sebe psychologicky zahnali trošku do kouta. Oni teď musí uspět politicky i mentálně směrem dovnitř i vůči západním spojencům. Upřímně to Zelenskému a ukrajinským generálům nezávidím, protože třeba ty obranné linie, které Rusové za poslední rok vybudovali na některých obsazených územích, jsou obrovsky nebezpečné,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Ondřej Soukup: Jak se v Rusku měnily oslavy vítězství nad nacistickým Německem
V hierarchii sovětských svátků měl 9. květen, tedy Den vítězství, výsadní postavení. Důležitější už byl jen 7. listopad, kdy se slavilo výročí bolševického převratu.
-
Karel Barták: Rusko stupňuje špionáž, podvratnou činnost a informační válku v EU
Rusko vždycky provozovalo špionáž vůči demokratickým zemím. Od začátku agrese proti Ukrajině tuto aktivitu vystupňovalo tak, že se intenzitou blíží časům studené války.
-
Lída Rakušanová: Multipolární svět? Putin se bude divit
O novém multipolárním světě, kde nebude jedna světová mocnost diktovat ostatním, co mají dělat, mluvil Vladimir Putin poprvé veřejně před 16 lety na konferenci v Mnichově.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.