Paranoidní způsob uvažování se za zdmi Kremlu snad dědí. Měl to Stalin, Brežněv a teď to má i Putin, myslí si historik Smetana

A v Osobnosti Plus dodává: „Můžeme si klást otázku, co k tomu vedlo. Můžeme ho vsazovat do dlouhých historických souvislostí, ale osobně si myslím, že dlouhodobý pobyt za kremelskými zdmi člověka změní a vede k paranoidnímu uvažování. Jak jsme ostatně zažili u Stalina, do značné míry u Brežněva a teď u Putina.“

Putinovi poradci? Ivan Hrozný, Petr Veliký a Kateřina Veliká.

Smetana se dokonce domnívá, že se přístup Ruska k okolnímu světu v Kremlu nemění.

„Tam se to snad dědí. Stalin v tom žil celý život. Brežněv o tom byl z velké části přesvědčen také, jakkoli se mu líbilo sem tam se setkávat například s Richardem Nixonem. A Putin je v tom také. Dokonce se docela trefně říká, že má tři poradce: Ivana Hrozného, Petra Velikého a Kateřinu Velikou. A co vždy bylo motivem jejich snah? Rozšiřování ruské otčiny,“ odpovídá si.

Čtěte také

Putin odejde a pak se tam servou o peníze a moc. Mohla by taky začít mafiánská válka, tipuje analytik a exdiplomat Votápek

Rozšiřování své země, sjednocení Velké Rusi nebo znovuvytvoření Sovětského svazu je Putinův velký sen, o kterém v posledních letech mluví opakovaně. Rozpad SSSR dokonce a opakovaně označil za největší geopolitickou tragédii.

„Úloha osobností v dějinách je samozřejmě rozhodující. Měli jsme osobnosti formátu Michaela Gorbačova, kterému můžeme leccos vyčítat, ale tento způsob uvažování o světě neměl.“

Rusko? Záhada zahalena tajemstvím Enigmy

Mnoho analytiků a politiků se podle historika opravdu snažilo Rusko a jeho způsob vystupování na mezinárodní scéně nějakým pochopit a uchopit.

Čtěte také

Trojice z tajného kurzu v Polsku dokázala prolomit šifrování německého přístroje Enigma už před válkou. Věhlasu se ale nedočkali

„Například už na podzim 1939 Winston Churchill prohlásil, že Rusko je záhada zahalena tajemstvím uvnitř Enigmy. Pak hledal k Enigmě klíč a tím je ruský národní zájem. A je podstatné, kdo a jak ten národní zájem definuje.“

„Obávám se, že ti takzvaní západnici tam vždy byli, jsou a budou v menšině. A Rusko zůstane s vysokou pravděpodobností velkým problémem mezinárodního systému. Budou tím ,troublemakerem‘. Nějakou dobu možná budou vystupovat třeba přijatelně, ale v opakovaných cyklech bude jeho agresivnost zase pokračovat,“ odhaduje historik.

Řešením války na Ukrajině ale i dalšího soužití s ruským agresorem pak podle Smetany není nějaké volání po ukončení dodávek zbraní zemi, která se brání.

Čtěte také

Ukrajina i Rusko chtějí svých pozic pro mírová jednání dosáhnout silou. Teď to ale není na pořadu dne, myslí si politolog Ditrych

„Západ by měl dál setrvávat ve svých postojích, ve svém respektu k mezinárodnímu právu a k dodržování mezinárodních smluv,“ uvažuje. Ale i Západ by si měl dávat velký pozor, aby stejné dodržoval sám.

„Měli bychom si dál stát za svým, a to veškerými prostředky, které máme k dispozici. Rusové vždy pohrdali slabostí, ústupky přijímali, ale nijak je to neomezovalo ani nezpožďovalo ve formulování dalších požadavků,“ připomíná.

„Upřímně řečeno, to jsme my menší národ ve střední Evropě zažili, takovou tu snahu usmířit si Sovětský svaz, respektive ,jít mu na ruku‘ formou ústupků, a dokonce někdy ještě dřív, než byly vůbec formulovány – to hovořím o válečné a bezprostředně poválečné diplomacii československého vedení –, a mělo to jediný výsledek, a to z Moskvy organizovaný státní převrat v únoru 1948.“

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí, ve které uslyšíte historikovy názory i na vznik protektorátu a otázku, jestli jsme se tehdy měli bránit, najdete v audiozáznamu. (Repríza.)