Karel Barták: Rusko stupňuje špionáž, podvratnou činnost a informační válku v EU
Rusko vždycky provozovalo špionáž a podvratné aktivity vůči demokratickým evropským zemím. Od začátku agrese proti Ukrajině však tuto aktivitu vystupňovalo tak, že se intenzitou v podstatě blíží nejhorším časům studené války. Evropská unie proto hledá cesty, jak koordinovaně čelit tomuto tlaku, který jde od klasické špionáže přes podvratnou propagandu a šíření lží až po kybernetické a hackerské útoky a sabotáže všeho druhu.
Hodně se mluví o tom, že tajné služby evropských zemí stále ještě nedostatečně spolupracují, což prospívá soustředěné aktivitě protivníka.
Čtěte také
Od začátku ukrajinské války vyhostily evropské země více než 400 ruských diplomatů. Tyto razie aspoň na čas ochromily akceschopnost ruských tajných služeb, které tradičně a masově využívaly diplomatické krytí pro svou činnost.
Moskva intenzivně pracuje na jejím obnovení – místo vyhoštěných diplomatů probouzí takzvané spící agenty, vysílá do zemí EU špióny vybavené například brazilskými pasy jako turisty, dokonce byly hlášeny případy infiltrace skupin žádajících v Unii o azyl. Od loňského února hlásily zatčení „obyčejných lidí“ podezřelých z práce pro ruské rozvědky Bulharsko, Slovensko, Albánie, Nizozemsko, Švédsko a Norsko.
Mezi demokratickou praxí a totalitním prosazováním
Pozoruhodnou čilost ruských služeb hlásí v posledních týdnech právě severské země a Finsko, které před několika dny vyhostilo blíže neupřesněný počet ruských diplomatů. Množí se svědectví o špionážních aktivitách ruských plavidel, která se vydávají za rybářské nebo výzkumné lodi.
Čtěte také
Předseda norské vlády před několika dny velmi vážně upozorňoval na nebezpečí, které hrozí ropovodům a plynovodům směřujícím do Evropy od podmořských norských nalezišť. A z Dánska přišla vlastně senzační zpráva o tom, že tamní armáda má k dispozici fotky ruské válečné lodi určené k záchraně ponorek, která se pohybovala nad plynovodem Nord Stream pouhé 4 dny před tím, než byl fatálně poškozen dodnes záhadným výbuchem.
Nejde však jen o špionáž a sabotáže. Šéf francouzské tajné služby nedávno v tamním parlamentu nabádal poslance, aby si uvědomili kontext a přestali se stýkat s ruskými agenty – měl na mysli zejména poslance krajně pravicového Národního sdružení, kteří před válkou dokonce jezdili „sledovat“ zmanipulované „volby“ či „referenda“ na okupovaném Krymu či Donbasu. Evropský parlament vyšetřuje podezření, že poslanci ze separatistické katalánské strany měli také napojení na Rusko, včetně přijímání financí.
Čtěte také
Šéf parlamentního výboru pro boj proti zahraničnímu vměšování Raphael Glucksmann tvrdí, že německá energetická politika posledních desetiletí byla v podstatě koordinována s Moskvou; poukazuje na slepotu Angely Merkelové a aktivní kolaboraci jejího předchůdce Gerharda Schrödera. Jimi vybudovaná energetická závislost na Rusku se stala katastrofou nejen pro Německo, ale celkově pro evropskou bezpečnost. Glucksmann předkládá parlamentu návrh strategie EU proti zahraničnímu vměšování, kterou by měla Unie schválit ještě letos.
Hackerské útoky z Ruska proti veřejným službám, energetickým infrastrukturám a dalším cílům se staly v podstatě součástí každodenního života v EU. Nejsou však normální a je třeba je brát velmi vážně, protože jde o formy hybridní války. Stejně tak každodenní vymývání mozků dezinformacemi a lží na sociálních sítích a v médiích nejsou atributem svobody tisku a projevu, ale součástí této války, a tak je na ně třeba pohlížet a hodnotit je.
Mezi demokratickou praxí a totalitním prosazováním ruské vládní linie vede často jen tenká a nejasná hranice. Tím spíš je třeba si uvědomit, že mimořádná doba si žádá mimořádná opatření a nevytvářet prostor pro to, aby Rusko v informační válce dosahovalo dalších úspěchů.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
