Luboš Palata: Uklidnit Slovensko musí především vláda. Ta ale zatím dělá opak
Rozhodnutí vládních stran nepřijmout pozvání prezidentky Zuzany Čaputové a jejího zvoleného nástupce Petera Pellegriniho k jednání o zklidnění situace po atentátu na Roberta Fica je tou nejhorší zprávou, která ze Slovenska od středečního večera přišla.
Už sám fakt, že takové setkání musí svolávat hlavy státu a nejsou k němu schopny a ochotny samy od sebe politické strany, je na pováženou.
Čtěte také
Ale odmítnutí hlavní vládní strany Smer, kterému předcházela drsná rétorika nejkrajnějšího vládního uskupení Slovenské národní strany, je zcela fatálním nepochopením odpovědnosti, kterou slovenský kabinet dnes v zemi má.
Výzva okrajové opoziční strany Slovensko Igora Matoviče k odstoupení ministra vnitra kvůli selhání bezpečnostních složek není důvěryhodnou překážkou pro jednání všech parlamentních stran. Ale pouze záminkou, které se vládní strany chytily.
Odpovědnost nese vládní moc
Předznamenává to, že atentát se spíše než signálem k uklidnění a vystřízlivění z politických vášní může stát záminkou k pronásledování opozice, médií, občanské veřejnosti a všech dalších v uvozovkách nepřátel současné slovenské vlády.
Čtěte také
Už skoro týden neinformují o vyšetřování ani o stavu těžce zraněného premiéra prokurátoři, policisté a lékaři, ale téměř výlučně jen vládnoucí politici. A ti nepřestávají do svých vystoupení vkládat větší či menší množství útoků na opozici či za vládu nekopající média.
Za svoji novinářskou práci jsem takových krizí, jako je ta na Slovensku, zažil v různých koutech světa tolik, abych věděl, že tento směr vládní politiky je velmi špatný a velmi nebezpečný. Vede k vytváření mýtů, k posilování obrazu politických odpůrců jako nepřátel, či dokonce nepřátel státu. A ve svém konci k dalšímu utažení šroubů, omezení demokratických svobod v zemi a v extrémnějších případech dokonce k přechodu na autoritářský režim.
Přes atentát, který se na Slovensku udál, a vlastně spíše i kvůli němu, je to třeba říci jasně. Odpovědnost za náladu v zemi, bezpečnostní situaci i za to, že se politické spory neřeší násilně a v rámci demokratických principů, nese vždy především vládní moc. I proto, že má v rukou zásadní politické, právní i mocenské nástroje. Odmítnutí zasednout k politickým jednáním o „klidu zbraní“ je od slovenských vládních stran fatální selhání. Nebo, což by bylo ještě horší, záměr.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
