Lída Rakušanová: Multipolární svět? Putin se bude divit
O krásném novém multipolárním světě, kde nebude jedna světová mocnost diktovat všem ostatním, co mají dělat, mluvil Vladimir Putin poprvé veřejně před 16 lety na bezpečnostní konferenci v Mnichově. A obecenstvo přitom ovanul duch studené války.
Bylo totiž zřejmé, co tím kremelský vládce sleduje, když horuje pro „spravedlivý světový řád“ s mnoha harmonicky kooperujícími mocenskými centry, a přitom neváhá rozvracet demokratické státy digitálními útoky na jejich infrastrukturu a pokouší se ovlivňovat tamní volby.
Čtěte také
Už tehdy bylo evidentní, že usiluje o takové uspořádání, v němž by Moskva hrála prim. Protože podle Putina má Rusko jako země s údajně největším jaderným arzenálem na planetě na postavení supervelmoci automaticky nárok. A může si dělat, co chce. Nejpozději po Putinově vpádu na Ukrajinu to snad muselo dojít už každému.
Jenže jak se znovu – a velice názorně – ukázalo nyní, kdy do Moskvy přijel čínský prezident Si Ťin-pching, Vladimir Putin se v závodech o první housle v táboře autoritářských režimů evidentně přepočítal: vítězem je jednoznačně Čína.
Oba prezidenti si sice i nadále notovali, že usilují o multipolární světový pořádek, ale ve skutečnosti demonstrovali slovy i gesty, že se už dávno ustavil starý známý bipolární konstrukt. Jen s tím rozdílem, že protipólem Washingtonu už není Moskva, ale Peking.
Den opričnika
Do pozice čínského vazala se Putin vmanévroval v okamžiku, kdy přepadl Ukrajinu, kde se válečných zločinů dopouštějí nejen jeho vojáci, ale rozkazem unášet ukrajinské děti za účelem poruštění i on sám osobně.
Čtěte také
Si Ťin-pching tak přijel za vůdcem Ruska jen pár dnů poté, co na něj mezinárodní trestní soud v Haagu vydal zatykač. A tím spíš ho měl v hrsti. Prohlubující se závislostí Ruska na Číně se Putin ostatně netajil: svému čínskému protějšku slíbil zvýšit export ruského plynu do Číny a dokonce mu nabídl, aby mezery po západních firmách, které v rámci protiruských sankcí opustily ruský trh, nahradily podniky z Číny.
Nešlo si přitom nevzpomenout na knihu Den opričnika o Rusku v roce 2027, jejíž autor Vladimír Sorokin vylíčil o 20 let dřív Rusko jako zemi, ve které se už nic nevyrábí a všechno, od letadel po toaletní papír, se dováží z Číny výměnou za ropu a plyn.
Teď Putin doufá, že Čína bude v rámci dojednané hospodářské spolupráce dodávat Rusku aspoň víc polovodičových chipů, když už ne zbraně. Nutno dodat, že i na ty možná někdy dojde: ze všeho nejvíc si musí Si Ťin-pching přece přát, aby Putin válku na Ukrajině neprohrál, ale ani nevyhrál.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
