Libor Dvořák: Co domluvil čínský prezident Si v Moskvě

22. březen 2023

„Bezmezné partnerství“, „starý dobrý přítel Si“, „společné globální zájmy“ atakdále – podobné eufemismy zaznívají z Moskvy i Pekingu už delší dobu. A teď je tedy měla stvrdit třídenní návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě. K té ho Vladimir Putin pozval v závěru loňského roku při poslední vzájemné videokonferenci.

Prezident Si pozvání vyhověl – i přesto, že krátce před jeho příletem do Moskvy přišel haagský tvrdý verdikt v podobě mezinárodního zatykače na Vladimira Putina.

Čtěte také

Peking Siho přílet do Moskvy potvrdil na poslední chvíli, až v pátek 17. března. Při samotných jednáních šlo především o to, že ať už se události v Rusku a jeho nejbližším okolí vyvíjejí jakkoli, pro Peking je naprosto nepředstavitelné, že Putinův režim by se najednou zhroutil. Proto také udělá vše pro to, aby se udržel při životě, a to doslova za každou cenu.

Začněme spoluprací ekonomickou. Čína by se bez ruských dovozů docela jistě obešla, ale to udělat nechce. Naopak – aby ruskému partnerovi pomohla, je samozřejmě ochotna nahradit euroamerické trhy, které přestaly odebírat především ruské energetické suroviny. Nebude to tak jednoduché, protože nejdřív bude třeba dobudovat příslušné dopravní cesty, především plynovod Síla Sibiře 2.

Fíkový list

Pak je přirozeně předmětem hlavně ruského zájmu spolupráce ve vojenské oblasti. Moskva by velmi stála zejména o čínské drony, dělostřeleckou techniku a munici. Číňané sice vytrvale tvrdí, že Rusku žádný vojenský materiál nedodávají, ale Ukrajina uvádí, že před pár dny už byl jeden čínský dron sestřelen. Což je jasný signál, nakolik můžeme podobným prohlášením Pekingu věřit.

Čtěte také

Velmi důležitá je i globální politická strategie obou zemí. Jak Peking, tak Moskva tvrdí, že jejich zájmem je definitivní vytvoření „multipolárního světa“. Přeloženo do normálního lidského jazyka to znamená svět bez americké dominance. Obecně je právě antiamerikanismus hlavním tmelem neustálého rusko-čínského sbližování. Mimochodem – těsně před návštěvou čínského prezidenta v Moskvě Putin prohlásil, že vztahy mezi oběma zeměmi ještě nikdy nebyly tak dobré jako dnes.

A pak je tu samozřejmě problém Ukrajina. Čína má k těmto bojištím tisíce kilometrů daleko – o to je její pozice pohodlnější. Může se tvářit jako potenciální prostředník mírových jednání, i když na druhé straně Rusko za jeho počínání ve vskutku nelidském, ba bratrovražedném konfliktu nikdy jednoznačně neodsoudila.

Libor Dvořák

Na druhé straně přišla s dvanáctibodovým mírovým plánem pro Ukrajinu, který se dožaduje okamžitého zastavení bojů a respektování státní suverenity a územní celistvosti, ale naopak odmítá „jednostranné ekonomické sankce“. Volodymyr Zelenskyj už prohlásil, že jeho vláda by mohla některé jeho body bez uzardění akceptovat, kdežto Západ považuje celý projekt za vyloženě proruský. Nezávislý politolog Alexandr Gabujev toto vše pojmenoval ještě lapidárněji – „fíkový list“.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio