Jiří Leschtina: Sněmování sudetských Němců v Čechách? Byl by to symbol konečného smíření a odpuštění

Což o to, představy, že by se sraz odehrál v Čechách, už delší dobu rezonují na sudetských slavnostech – jako jeden vzdálený sen. Tentokrát to ale vypadá, že čas nazrál k tomu, aby se tyto naděje staly skutečností.

Čtěte také

Lída Rakušanová: Pochopení minulosti je klíčem k budoucnosti

Tentokrát totiž dostal sudetoněmecký Landsmannschaft z Čech pozvání. A to od občanského sdružení Meeting Brno, které má veškeré předpoklady stát se iniciátorem historického sjezdu sudetských Němců v moravské metropoli.

Už dvacet let Meeting Brno pořádá Pouť smíření po stopách „pochodu smrti“, kdy z Brna bylo hnáno do Rakouska 20 tisíc Němců a 1700 z nich bylo cestou ubito nebo zemřelo vyčerpáním.

Komunistické vykreslování strašáka Landsmannschaftu

Svými akcemi Meeting Brno zdárně přispívá k pochopení toho nejpodstatnějšího: Že ani nacistický teror v českých zemích nemůže ospravedlnit vyhnání milionů německých spoluobčanů na základě kolektivní viny. A už vůbec ne vraždění a lynčování, k němuž při tom docházelo.

Čtěte také

Jiří Leschtina: Prezidentský metál pro Posselta?

Jako předehru k uspořádání sněmu sudetských Němců v Čechách lze vnímat i vystoupení Petra Pavla na Bavorsko-českých týdnech před dvěma lety. Prezident tam poděkoval přítomnému Berndu Posseltovi za posun, k němuž došlo v Sudetoněmeckém krajanském sdružení.

Vlastně šlo o opožděné ocenění toho, že Posselt už v roce 2015 prosadil vyškrtnutí ze stanov veškerých požadavků na „znovuzískání vlasti“, „vracení majetku“, a „odškodnění“, pocházejících z 50. let. Posselt tak dokončil přerod do minulosti zahleděného krajanského sdružení v moderní spolek realisticky smýšlejících potomků původních vyhnanců.

Reakce tehdejší vlády pod vedením sociálního demokrata Bohuslava Sobotky byla nadějná. Premiér mluvil o potřebě smíření a sudetské Němce označil za spojence tváří tvář narůstajícím rizikům v Evropě.

Čtěte také

Luboš Palata: Čechy a sudetské Němce spojuje láska k Česku. Nenávist a výčitky mizí

Za Sobotky vůbec poprvé vyrazili v letech 2016 a 2017 na sraz Landsmannschaftu členové české vlády – lidovec Daniel Herman a rok po něm spolustraník Pavel Bělobrádek. Ministr kultury Herman například strhl k ovacím účastníky srazu, když prohlásil: „Přijímám slova lítosti nad činy některých našich předků v minulosti. A vyslovuji hluboké politování z naší strany nad tím, co učinili před sedmi desetiletími někteří z našich předků.“

Šmytec s ministerskými návštěvami na Sudetoněmeckých dnech ale nastal s nástupem Babišovy menšinové vlády závislé na hlasech komunistů, kteří vždy byli a zůstávají posedlí vykreslováním strašáka Landsmannschaftu.

Jiří Leschtina|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

A zrovna teď stojí za připomenutí, že když v roce 2019 německý ministr vnitra Horst Seehofer mluvil o uspořádání sudetoněmeckého sjezdu v České republice jako o velké myšlence, Babiš to popuzeně označil za nepřijatelnou provokaci, kterou nikdo nemůže myslet vážně.

Bernd Posselt, který už nyní ohledává půdu, tedy má zásadní námět k přemýšlení: Jaké vyhlídky by měl, případně do jaké politické atmosféry by zapadl sudetoněmecký sněm v Čechách, pokud by se po podzimních volbách vrátil do Strakovy akademie Andrej Babiš s okamurovci a komunisty po boku?

Autor je publicista