Michal Komárek: Maturita stále ve zmatku
Ministr školství navrhl další změnu státních maturit. Maturita prošla už tolika změnami a zmatky, že je čím dál zjevnější, že její koncepce je nedomyšlená.
A že v diskusích je třeba se vrátit na úplný začátek. Tedy k otázce, zda má státní maturita vůbec smysl.
Petr Šabata: Vláda Andreje Babiše zase podrazila učitele
Vláda Andreje Babiše zase hází učitele přes palubu. V rozpočtu na rok 2020, v jehož pracovní verzi ministryně financí právě škrtá, nejsou totiž peníze na zvýšení jejich platů.
Podle aktuálního ministrova návrhu se má oslabit centrální část maturity a hodnocení slohových prací a ústní zkouška se mají vrátit do kompetence škol. Změny to jistě nejsou zanedbatelné. Důležitější ale je, co diskuse o nich vypovídá o českých školách obecně.
V ministerském návrhu se píše: „Navrhované změny jsou nezbytné z důvodu posílení vztahu hodnotící učitel – žák; učitel bude mít možnost žákovi podrobně vysvětlit hodnocení, zodpovědět případné dotazy; reaguje se tak mj. na kritiku části laické i odborné veřejnosti, že písemné práce jsou hodnoceny anonymně bez znalosti specifik písemného projevu dotyčného žáka.“
Část češtinářů návrh vítá a oceňuje i to, že ministerstvo „otevírá své brány“ diskusi s odbornou veřejností. Jsou to ti češtináři, kteří léta kritizují „anonymitu centrálního hodnocení“.
Princip nedůvěry a maturita
Jiní češtináři jsou ale tvrdě proti. To je normální. Bylo by spíš divné, kdyby všichni učitelé měli stejný názor na to, jak učit a hodnotit. Jenže tak normální to na našich školách nebývá.
Michal Komárek: Má mít maturita jednu nebo dvě úrovně obtížnosti?
Ministr školství Robert Plaga představil svoje plány na proměnu státních maturit.
Předseda Asociace češtinářů Josef Soukal v diskusi k ministerskému návrhu napsal, že „ministr veřejně lže“, když hovoří o tom, že k nové podobě maturit proběhla diskuse s odbornou veřejností. A píše také, že „toto dočasné „finále“ maturitních sporů znovu dokumentuje, že útoky na státní maturitu jsou ve svém úhrnu nejen odborným, ale především etickým debaklem.“
Češtináři se neshodnou ani na tom, zda proběhla nebo probíhá nějaká odborná diskuse.
A jejich střety na diskusních učitelských fórech často nevypadají jako věcný spor o tom, jak učit češtinu a jestli má státní maturita smysl. Bývají to někdy až nenávistné spory dvou nesmiřitelných stran.
Michal Komárek: Státní maturitu možná vůbec nepotřebujeme
Státní maturita má v současné podobě mnoho problémů a je zřejmé, že by se měla změnit.
Podstatným motivem té nesmiřitelnosti je přitom vzájemná nedůvěra. A nedůvěra je princip, který je zakotven i v samotných základech státní maturity. Jak na to upozorňuje i citovaná pasáž aktuálního návrhu, který chce posílit „vztah hodnotícího učitele a žáka“. Jednoduše řečeno vztah studenta a učitele, který ho zná.
Tento vztah se v rámci centrálního hodnocení slohů zcela vytratil. A ztrácel se i v centrálně navrženém modelu ústní zkoušky. Jenže právě to je podle zastánců současné podoby státní maturity nezbytnost: Jedině takové centrální hodnocení může být objektivní a může zabránit tomu, aby učitelé svým studentům nadržovali, dávali jim maturitu „zadarmo“. Jedině tak může mít maturita společenskou váhu, může být srovnatelná pro různé školy.
Nedůvěra. Učitelé si nedůvěřují navzájem. Ministerstvo někdy učitelům nedůvěřuje více, jindy méně. Učitelé nedůvěřují ministerstvu spíš více a stále...
Na těchto základech je velmi obtížné vystavět opravdu důvěryhodnou maturitní zkoušku...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka